Každý člověk je totiž denně bombardován stovkami až tisíci různých reklamních sdělení, a reklama proto musí být co nejvýraznější.
Mezi dvěma kameny
"Reklamní agentury tak často chodí po velmi tenkém laně. Na jedné straně je tu přání zadavatelů, aby reklama byla účinná. Musí být proto čím dál výraznější, používat šokující nadsázku. Na straně druhé se ale adresáti jejím účinkům snaží bránit, protože cítí určité přeplnění," uvedl ředitel Asociace komunikačních agentur (AKA) Jiří Janoušek.
Naproti tomu, někdy se agentury vystavují riziku, že zkrátka šlápnou vedle a lidi jejich reklamu odmítnou. I když erotika většině nevadí a podstatná část lidí žádá i originalitu a vtip, například spot na bramborové lupínku Lays, ve kterém si senioři kvůli slané pochoutce podráželi nohy, tloukli se hůlkami či si kradli zubní protézu, řadu lidí popudil. - více zde
Výrobky jsou si navíc hodně podobné a mají i podobné vlastnosti. Proto je v poslední době čím dál těžší nalákat spotřebitele například na tvrzení, že určitý prací prášek pere lépe než jiné a prádlo je z něj bělejší.
"Agentury se čím dál častěji zaměřují na psychologickou nadstavbu," říká Janoušek Důležitou roli začíná hrát sympatie k značce. Na příkladu pracích prášků jde podle Janouška například o to, že výrobce se snaží přesvědčit ženu, že má prát jeho práškem, protože to dělá každá dobrá matka.
Podle výzkumu, který provedla společnost Factum Invenio ve spolupráci právě se zmiňovanou asociací a Českým sdružením pro značkové výrobky (ČSZV), je existuje prostor pro reklamu hlavně v novinách, časopisech, ale také na internetu. Na druhé straně v televizi už mají lidé reklamy dost, a to zejména pokud jde o soukromé televizní stanice.
"U nás je situace trochu jiná než je tomu v západní Evropě," uvedl Janoušek. Na západě totiž podle něj existuje mnoho televizních stanic, a investice do televizní reklamy se proto rozmělňují. V Česku zatím lidé sledují tři televizní stanice a zadavatel tak snadno osloví velkou skupinu obyvatel, vysvětlil Janoušek. Připustil ale, že s příchodem digitálního vysílání se situace v Česku přiblíží západním poměrům.
Tam se podle Janouška už agentury víc zaměřují na cílenější druhy komunikace jako jsou různé soutěže nebo prodej přímo v obchodech. Místa prodeje se nakonec i podle výzkumu ukázaly jako místa, kde lidem reklama zatím nevadí.
Erotika nevadí
Samostatnou kapitolu ve vnímání reklamy jsou spoty na alkohol, cigarety či ty s erotickými motivy. Zatímco kouření by lidé v reklamě raději neviděli, nebo ho aspoň určitým způsobem regulovali, k reklamám na alkohol jsou otevřenější. A to zejména pokud se jedná o pivo nebo víno, kde by se pro zákaz vyslovila jen desetina lidí. Ještě tolerantnější jsou lidé k erotice v reklamních spotech.
Téměř polovina lidí uvedla, že se jim erotické motivy libí, zvlášť v případech, kdy se hodí k nabízenému výrobku. Další čtvrtina z nich sice nadšená není, ale ani je nijak nepobuřují. Vyloženě odmítavý postoj k lechtivému tónu v reklamách zaujalo jen osm lidí ze sta.
