Zelní chtějí vládě předat návrh, jaké kroky by měla učinit, aby mohla euro rychle přijmout. Paroubek kromě toho doporučuje urychlení čerpání peněz z evropských fondů a stoprocentní garanci vkladů.
"Nestabilita ve světě se bude promítat i u nás, Česká republika se může dostat do problémů. Jde o to, udržet důvěru lidí," uvedl Paroubek.
Ministr financí Miroslav Kalousek má však jiný názor. Před novináři ve Washingtonu uvedl, že se mu nelíbí, že země eurozóny porušují společná pravidla hospodaření v souvislosti s jejich reakcí na současnou světovou finanční krizi. Urychlení přijetí proto zpochybňuje.
Tento názor potvrzuje i guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Podle něj finanční krize přijetí eura spíše oddálí. "Vláda bude kvůli neklidu na světových finančních trzích potřebovat určitý oddechový čas počítaný spíše na měsíce," uvedl.
Klaus: Pánové, nedělejte to
Paroubek dále navrhuje stoprocentní garanci vkladů českých občanů. Chce tak předejít odlivu vkladů z českých bank do zahraničí. Touto otázkou se zabýval také poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Sněmovně navrhne zvýšení garancí za bankovní vklady na čtyři miliony korun.
Vláda Mirka Topolánka chce kvůli krizi na světových finančních trzích zvýšit garance za bankovní vklady z nynějších 25 tisíc eur (630 tisíckorun) na 50 tisíc eur (1,25 milionu korun).
Návrh na stoprocentní záruky státu kritizoval prezident Václav Klaus. "Když slyším náměty na stoprocentní krytí vkladů od pánů Paroubka a Bursíka, jímá mě hrůza. To je přesně návod, jak lidi zpanikařit. Moc prosím, pánové, nedělejte to," řekl Klaus České televizi.
Další škrty v rozpočtu
Zmírnit ohrožení by podle předsedů stran mohl také nižší deficit rozpočtu. "Musí se stabilizovat finanční sektor i akciový trh tak, aby zpomalení ekonomiky bylo co nejmenší," uvedl Bursík.
Paroubek současný rozpočet nechce podpořit. Uvedl, že deset let za vlády ČSSD byla ekonomika stabilní, nyní tomu podle něj tak není. Odhaduje, že růst HDP bude v příštím roce nižší, než předpokládá vláda. "Zachoval bych daňový systém, který byl," uvedl na otázku, jak by se k situaci postavil.
"Stabilitě rozpočtu by také mohlo pomoci jeho seškrtání o 10 až 12 miliard korun. Vláda může odložit investice, rozhodnout o tom, kam budou směřovat úspory," uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota.
