Například banky, kterým podniky nezaplatily úvěry, budou moci majetek dlužníků okamžitě prodat, a to bez jejich svolení i bez souhlasu soudu.
"Banky mají v zástavě majetek firem za 200 až 300 miliard korun," odhaduje Josef Snopek z Komerční banky. Většinou jde o nemovitosti. Neplatiče postihne i úprava zákona o bankrotech. Šéfové zadlužených firem budou muset sami podat návrh na konkurs, jinak je soud pošle až na tři roky do vězení. "Až zavřou prvního člena vedení firmy, celý proces bankrotů se významně urychlí," tvrdí Miroslav Zámečník z Revitalizační agentury.
Zadluženost domácích podniků je obrovská. Závazky firem po lhůtě splatnosti dosahovaly v polovině loňska podle údajů ministerstva průmyslu 152 miliard korun a více než 500 firem alespoň se stovkou zaměstnanců má majetek, jehož hodnota je kvůli dluhům a ztrátám záporná.
A co se stane, když přijde jako dosud velký podnik za státem, že potřebuje peníze, jinak mu hrozí kolaps? Stát podle zákona o veřejné podpoře musí odmítnout.
Výjimky jsou možné jen na základě speciálních programů schválených antimonopolním úřadem.
Nové zákony podnikům pomohou i uškodí
Ačkoliv ekonomové považují přitvrzení pravidel pro fungování firem za přínos, v některých případech mohou podle nich zákony způsobit potíže.
Zákaz státní podpory spolu s novelou bankrotového zákona přivádí do nejisté situace firmy, které byly zařazeny do vládního revitalizačního programu. Tyto podniky, mimo jiné Vítkovice či Zetor, jsou předluženy a podle novely zákona o konkursu má jejich vedení povinnost podat návrh na bankrot. Pokud to neudělá, hrozí členům představenstva a dozorčí rady vězení.
"Přitvrzení v konkursech znamená, že vedení zadlužené firmy buď musí podat návrh na konkurs, nebo návrh na vyrovnání s věřiteli, ale v každém případě něco udělat musí. Pokud dá návrh na vyrovnání, aby se vyhnul bankrotu, tak bude potřeba účast státu v podobě ručení, což zase podléhá zákonu o veřejné podpoře," popisuje dopad nových právních norem Miroslav Zámečník z Revitalizační agentury. "S antimonopolním úřadem jsem už jednal a vysvětlili jsme si, co Revitalizační agentura vlastně dělá," dodává.
Veřejná podpora? Jen výjimečně
Vláda, centrální banka či jakákoli státní instituce mohou poskytnout finanční pomoc jen výjimečně. O tuto výjimku musí požádat antimonopolní úřad. Ten má podle zákona za úkol prověřit, zda podpora nepoškozuje konkurenční firmy. Výjimkou je například zemědělství či podpory pro malé a střední podniky. Ty mají k pomoci od státu stále otevřené dveře.
Přijetím tohoto zákona vyhověla Česká republika směrnici Evropské unie, která státní pomoc až na výjimky zakazuje. Podle britského experta Robina Blakea, který dříve působil jako zástupce šéfa úřadu pro veřejnou podporu a jehož Evropská komise vyslala kvůli přípravám zákona do Prahy, bude i po platnosti zákona možné přispívat podnikům v případě restrukturalizace či příprav na privatizaci.
"Nejde o to státní podporu zcela zastavit, nová pravidla pouze nedávají prostor pro pumpování peněz do podniků, které nic nedělají pro úspěšné fungování v budoucnosti," říká Blake. Případ, kdy stát pomáhá, se bude muset vejít do zákonem stanovených mantinelů, například že podpora napomáhá rozvoji chudých oblastí nebo upraví "vážnou poruchu v hospodářství České republiky".
Dražby i bez soudu
Kdo ručí bance za úvěr továrnou či domem a půjčku nesplácí, může o nemovitost velmi rychle přijít. Banka má totiž právo tento objekt bez povolení soudu prodat v dražbě.
Finanční instituce si od nového zákona slibují, že jim alespoň částečně pomůže řešit problém s miliardami nesplácených úvěrů. "Věřitelé si budou moci vynutit alespoň část pohledávek, což dosud neexistovalo," říká Josef Snopek z Komerční banky. Velký přínos v letošním roce nicméně banka podle něho nečeká. Firmy, které budou majetek dražit, totiž mají tři měsíce na registraci, a navíc musí seznam nabízeného majetku alespoň dva měsíce viset na vývěsce.
Investoři to budou mít snadnější
Firma, která v zemi investuje do postavení nového továrny se špičkovými technologiemi podle pravidel OECD alespoň deset milionů dolarů, už nebude muset čekat, až jí vláda schválí úlevy. Podle nového zákona si jen podá žádost na ministerstvu průmyslu a obchodu. Úředníci tohoto resortu pak požádají o schválení žádosti antimonopolní úřad a ministerstva práce a financí.
"Investorům to značně zjednoduší život. Bude to pro ně pohodlnější a rychlejší," říká Jan Amos Havelka, který se v mezinárodní právnické společnosti White and Case zabývá poradenstvím pro zahraniční investory. Investoři jsou také podle něho se zákonem spokojeni. "V podstatě za jediné problémy považují, že pro získání úlev je nutné, aby byly peníze proinvestovány v poměrně krátké době. To může být především u velkých firem problém. Navíc je škoda, že úlevy mohou získat jen firmy ze zpracovatelského průmyslu.
Nějak se pozapomnělo na obory 'nové ekonomiky', například služby z oblasti informačních technologií," říká Havelka.
