V HDP na obyvatele se ale ani zdaleka neblíží úrovni států Delaware nebo Connecticut.
Institut Timbro uvedl, že mnozí evropští politici si ani neuvědomují, jak zůstávají pozadu za Spojenými státy evropské země, a to i ty nejbohatší.
Na první pohled je HDP objektivním měřítkem, v mnoha ohledech však srovnání pokulhává. Když například tornáda poničí domy na Středozápadě a lesní požáry zničí obydlí v Kalifornii, obnova, do které se investují stamiliony dolarů, posune HDP nahoru. Stěží lze však říci, že se národní bohatství rozmnožilo.
Podobný je případ zkrachovalého energetického gigantu Enron, jehož pád podnítil výdaje za miliardu dolarů, alespoň podle analýzy společnosti Redefining Progress.
Výdaje šly do kapes právníkům, týkaly se také času médií a vyšetřovatelů. To sice přispělo k růstu HDP, ovšem ti, kteří skandál odnesli znehodnocením akcií a důchodových úspor, z této "prosperity" nic nemají.
Podobné je to u vojenských výdajů. Spojené státy letos utratí na obranu 800 miliard dolarů. Polovina této částky půjde mimo rozpočet ministerstva obrany. Ale i 400 miliard dolarů je tolik, kolik vynaloží na armády všechny ostatní země světa dohromady.
Tyto peníze postrčí kupředu HDP a možná udělají ze Spojených států světového četníka. Evropané, kteří vynakládají na zbrojení mnohem menší částku, sice tuto roli mít nebudou, ale zato si koupí auta, nábytek, pračky a sociální služby.
Dalším zajímavým příkladem je zdravotnictví. Spojené státy vydávají na zdravotní potřeby 15 procent HDP, ale 43 milionů Američanů mladších 65 let nemá zdravotní pojištění. Evropané dávají na zdravotní péči deset procent HDP.
Přesto jsou Spojené státy na 12. místě ze 13 průmyslových států při porovnání 16 zdravotních ukazatelů - mimo jiné kojenecké úmrtnosti.
