"Řecká dluhová zátěž je tak veliká, že nevěřím v řeckou schopnost všechny dluhy splatit," říká ekonom České spořitelny Jan Jedlička.
Eurozóna se včera shodla na tom, že zlevní půjčky ze záchranného fondu pro Řecko, Irsko nebo Portugalsko. Banky a finanční instituce zároveň přislíbily prodloužení splatnosti části řeckých dluhopisů až na třicet let.
Někteří ekonomové mají za to, že takové opatření v podstatě znamená selektivní bankrot Řecka, čemuž se dlouho bránila Evropská centrální banka.
Aleš Michl, Raiffeisenbank
Vždy, když řešíte finanční průšvih, je třeba rozlišit mezi likviditním a solventním problémem. Když má někdo likviditní problém, potřebuje rychlou půjčku na udržení ekonomiky a ty peníze mu pomohou se z toho dostat. Řecko je ale nesolventní. Jemu pomůžete a za chvíli přijde znovu. Je potřeba řešit problém jeho konkurenceschopnosti, aby generovalo vlastní příjmy, a vůbec problémy eurozóny. Je potřeba říct jasně: Řecko bude mít vlastní měnu nebo se spolek (eurozóna) bude celý federalizovat, bude mít společné ministerstvo eurofinancí a společné dluhopisy.
David Marek, Patria Finance
Schválený plán pomoci Řecku představuje průlom v jednání evropských politiků. Po dlouhé době se konečně podařilo dohnat běh událostí a zareagovat dostatečně důrazně. Z jiného úhlu pohledu lze ovšem říci, že konečně došlo k přiznání neodvratné skutečnosti – řeckého bankrotu.
Finanční trhy dostaly většinu toho, co pro zklidnění situace požadovaly, v některých ohledech byla očekávání překonána. Schválení záchranných kroků odstraňuje jedno z hlavních rizik, které v posledních týdnech doléhalo na trhy a krátkodobě může pomoci rizikovým aktivům, jako jsou komodity, akcie a některé měny. Nicméně z pohledu dalšího vývoje bude důležitý vývoj fundamentálních faktorů, klíčovými tématy jsou nyní zpomalení růstu globální ekonomiky, respektive jeho rozsah či dočasnost.
Jan Jedlička, Česká spořitelna
Dohodu o novém záchranném balíčku hodnotím mírně pozitivně, a to zejména vzhledem k očekáváním. Ta před summitem nebyla příliš vysoká, neboť dosud se lídři Evropské unie při řešení dluhové krize chovali velice pasivně. Řecká dluhová zátěž je ale tak veliká, že nevěřím v řeckou schopnost všechny dluhy splatit. V současné době se veřejný dluh Řecka pohybuje okolo hodnoty 150 procent HDP, tedy ve výši výkonu řecké ekonomiky po dobu roku a půl.
Někdy v budoucnu očekávám přijetí tvrdší formy restrukturalizace řeckého dluhu, například ve formě snížení nominální hodnoty dluhopisů o polovinu. Ostatně toto řešení by příliš nepřekvapilo ani finanční trhy, vždyť ceny střednědobých dluhopisů se obchodují okolo 50 procent své nominální hodnoty, u dlouhodobých obligací ještě níže.
Jan Čermák, ČSOB:
Pozitivní rozhodně je, že se evropští politici dohodli s Evropskou centrální bankou na tom, že selektivní bankrot Řecka není tabu. Současně byl rozšířen zbrojní arzenál záchranného fondu eurozóny (EFSF) tak, aby se dala lépe zastavit nákaza ve finančním systému. Řecký dluh ale pravděpodobně bude nakonec potřebovat osekat daleko více, než si v tuto chvíli evropští politici jsou schopni přiznat.
Současná opatření by měla z celkové dluhové zátěže v ideálním případě odmazat zhruba 26 miliard eur (to je asi sedm procent z dluhu 350 miliard eur). Aby se Řecko stalo solventní, je třeba odmazat násobně více (180-200 miliard). I když tedy současná dohoda poskytuje periferiím eurozóny vítaný oddech, o definitivní řešení řeckého problému půjde jen stěží.
