Pro novou "ratingovku" ale bude těžké prosadit se mezi desetiletí zavedenými institucemi. Bude si muset získat důvěru, ale rozhodně ne tím, že bude na evropské země hodnější při přidělování známek.
"Samotné snižování ratingů přichází často pozdě. Jasně to ukázal příklad Řecka," říká ekonom ČSOB Jan Čermák, kde je slabé místo stávajících světových agentur, které ovlivňují, nakolik mají investoři chuť riskovat.
Českým ekonomům iDNES.cz položil dvě otázky:
1. Myslíte, že má smysl vznik nové agentury, a nebude se o ní smýšlet jako o instituci, která nadržuje Evropě?
2. Křivdí stávající tři světové agentury evropským zemím, nebo jsou jejich rozhodnutí adekvátní?
Ekonom ČSOB Jan Čermák.
Petr Čermák, ČSOB
1. Domnívám se, že vyšší konkurence by prostředí ratingových agentur rozhodně neuškodila. Otázkou samozřejmě je, jak by nový subjekt na trhu přijali investoři. Až čas by pravděpodobně ukázal, zda by si agentura získala jejich důvěru.
2. Rozhodnutí agentur jsou podle mého názoru adekvátní. Dokonce se domnívám, že by byl vhodný ještě agresivnější přístup. Samotné snižování ratingů přichází často pozdě. Jasně to ukázal příklad Řecka. Je celkem přirozené, že z politických kruhů přichází největší míra kritiky, protože ratingové agentury ukazují na neschopnost politiků řešit vysoké dluhy svých zemí. Na mezinárodní úrovni bývají často jediným hlasem, který upozorňuje na dluhové problémy zemí. Mnohdy však pozdě. V posledních letech jsou navíc pod stále větším politickým tlakem, který může mít negativní vliv na jejich rozhodování.
Hlavní ekonom Patria Finance David Marek
David Marek, Patria Finance
1. Čím více ratingových agentur, tím lépe. I v tomto odvětví platí, že konkurence je lepší než oligopol, kde dominují tři firmy. Konkurence by pomohla zlevnit služby ratingových agentur a tlačila by na zkvalitnění jejich práce. V principu je jedno, zda se prosadí ratingové agentury z Ameriky, Evropy, Asie či jiného kontinentu, důležitá je však jejich nestrannost a tu lze obtížně předpokládat, budou-li zakládány a řízeny vládou té či oné země.
2. S&P, Moody’s a Fitch udělaly řadu chyb při hodnocení finančních derivátů navázaných na hypotéky v USA, při snižování ratingu zemí eurozóny ale odvádějí svou práci dobře. Stačí se podívat na současné ekonomické charakteristiky západoevropských zemí a nic jiného než snížení ratingu vám vyjít ani nemůže.
Ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka.
Michal Brožka, Raiffeisenbank
1. Proč ne, konkurence je zdravá. Ale z počátku půjde o agenturu bez reputace, přičemž zatím nevíme, na jakých principech bude fungovat. Tak se o ní bude smýšlet a bude trvat léta, než si reputaci vytvoří, pokud si ji vůbec vytvoří.
2. Ratingové agentury často reagují se zpožděním za realitou. V poslední době jako by se snažily překročit svůj vlastní stín a někdy tak rozhodnutí může být unáhlené. I když by bylo v metodice ratingů co zlepšovat, netroufnu si tvrdit, že by postup vůči evropským zemím byl systematicky vychýlený. Připomeňme, že i USA přišly minulé léto o "tři áčka".
Ekonomka a ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.
Markéta Šichtařová, Next Finance
1. Finanční trh v tom má jasno - a teď nesoudím, zda má pravdu, či nemá. Považuje vznik nové agentury za přebytečný. I kdyby nakrásně nová ratingová agentura byla zcela nezávislá a skutečně plnila svou roli svědomitě, bez nadržování, finanční trh jako celek k ní bude mít předsudky. Nová agentura totiž bude mít jednu zásadní chybu: bude nová. Podobné instituce nebo třeba ekonomické indikátory bez historie nikdy nemají takovou kredibilitu jako dlouhodobě zavedení kolegové.
2. Nekřivdí. Dokonce mnohdy Evropě ještě "nadržují" - protože jak jinak si vysvětlit, že rating Francie klesá tak ukrutně pomalu, ačkoliv její veřejné finance a bankovní sektor se rapidně zhoršují již od léta? Problém je ale v tom, že někdy to jako křivda navenek může vypadat.
Vtip je totiž v tom, že ratingové agentury musí správně ohodnotit riziko, s jakým daná země dokáže splatit své závazky, a aby mohla splatit své závazky, musí se nejprve dostat k penězům prostřednictvím nové půjčky. A pokud na trhu panuje nedůvěra vůči dané zemi, dostává se k penězům draze a obtížně. Agentura jí proto musí snížit rating. No a nižší rating zase ještě víc vyplaší trh a země se kvůli rostoucí nedůvěře ještě složitěji dostává k penězům. Neboli rating jí musí být znovu snížen. Je to začarovaný kruh. Chyba ovšem není na straně ratingových agentur, chyba je na straně dané země, že nedokáže na první snížení ratingu odpovědět představením dostatečně důvěryhodného programu na stabilizaci svých veřejných financí.
