Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Elektrárna Opatovice chce jiné uhlí, počítá i s dovozem z Německa

  15:30aktualizováno  15:30
Elektrárny Opatovice se začaly připravovat na možnou změnu dodavatele uhlí. Vyplývá to z dokumentace EIA, kterou firma předložila ministerstvu životního prostředí. Elektrárna v dokumentaci předpokládá, že v roce 2017 bude brát uhlí od Severočeských dolů, patřících ČEZ, a z německých dolů Mibrag.

Elektrárna Opatovice | foto: Michal Klíma, MAFRA

Se svým současným dodavatelem Czech Coal má spory a palivo má zajištěné zatím jen pro letošek. Mluvčí elektrárny Petr Zadák uvedl, že elektrárně jde primárně o to, aby dostála přísnějším emisním limitům.

"Primárně jde o to, aby byla EOP připravena plnit budoucí zpřísněné ekologické limity. Je ale zároveň otázkou, zda bude uhlí se současnými parametry pro EOP vůbec k dispozici," řekl Zadák. Přísnější emisní limity stanovila Evropská unie a v Česku začnou platit od ledna 2016.

Elektrárna je stavěná na míru

Opatovice chtějí rekonstrukci využít ale i k vyřešení svých problémů s dodávkami hnědého uhlí. Jde o to, že uhlí z různých ložisek má odlišné parametry, jak výhřevnost, tak i složení, a jednotlivé elektrárny jsou mu většinou stavěny na míru. Změny jsou obtížné, podle odborníků dlouhodobě rizikové pro techniku.

Stávající dodavatel, mostecký Czech Coal, vypověděl Opatovicím smlouvu 7. června 2012 kvůli údajné půlmiliardové pohledávce. Soud nařídil předběžným opatřením dodávky zatím do konce roku 2013 (více čtěte zde).

Elektrárna Opatovice

Opatovická elektrárna má elektrický výkon 363 megawattů a tepelný výkon 700 megawattů. Teplo z ní elektrárny odebírá řada východočeských firem i více než 60 tisíc domácností v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a Lázních Bohdaneč.

"Pracujeme na komplexu technických řešení takového charakteru, aby zařízení bylo schopno potenciálně spalovat i jiná hnědá energetická uhlí při zachování veškerých technických i environmentálních požadavků," dodal mluvčí.

Hlavní práce chtějí EOP provést v letech 2014 a 2015, zbytek v roce 2018. Pro modernizaci využijí svých šest kotlů, které byly vyrobeny v letech 1959 a 1960. Technologie i oba komíny se ale mají výrazně změnit a posílí se i jednotlivá zařízení, která ze spalin filtrují škodliviny.

Na stavbě má být každý den 250 až 300 techniků. Emise oxidu siřičitého by měly postupně klesnout na čtvrtinu, oxidů dusíku asi na polovinu. Bez rekonstrukce by Opatovice zřejmě musely ukončit výrobu v roce 2020.

Německé uhlí je plné vody, tušimické zase síry

Hnědé uhlí, které Opatovice berou teď, je jedno z kvalitnějších, s výhřevností okolo 14,5 gigajoulu na tunu a nižší sirnatostí. Jeho náhrady mají výhřevnost jen okolo 10,5 gigajoulu. Uhlí z dolu Tušimice má asi dvojnásobnou sirnatost, specifikum suroviny ze saských dolů Mibrag je zase v padesátiprocentním podílu vody.

Ohrožené ovzduší nad Pardubicemi. Opatovice chtějí pálit horší uhlí

Obojí má ale jednu výhodu - možná by se dalo sehnat snáz. Mibrag má od loňska stejného vlastníka jako Opatovice, tedy Energetický a průmyslový holding. V něm mají čtyřicetiprocentní podíl finanční skupiny PPF a J&T, 20 procent vlastní Daniel Křetínský.

Důl Tušimice vlastní prostřednictvím SD energetická skupina ČEZ. SD ale uhlí do Opatovic neslíbily. "Oslovili nás, ale my jim to kvůli našim závazkům nemohli potvrdit," řekl v listopadu ředitel strategie Severočeských dolů Vladimír Budinský. Stejný stav podle něj platí i v současnosti.

Snížení emisí ale nebude zadarmo. Síra se totiž váže na vápenec, jehož spotřeba má do roku 2017 stoupnout ze současných 49 tisíc tun na 113 tisíc tun ročně, spotřeba vápna vzroste z 5700 tun na 11 tisíc tun.

Kvůli očekávané nižší výhřevnosti nového uhlí navíc počítá elektrárna v předložené dokumentaci i s růstem spotřeby uhlí, z současných 1,79 milionu tun na 2,15 milionu tun, popílku by mělo naopak ubýt skoro o polovinu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.