Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Miliardy, jež proletí komínem. Ani vylepšené elektrárny nesplní normy

  20:15aktualizováno  20:15
Návrh nových limitů oxidu dusíku platný od poloviny roku 2021 může značně zkomplikovat provoz českých elektráren. Některé z nich se i po nákladné modernizaci pohybují nad novou mezní hranicí a zřejmě se tak nevyhnout dalším úpravám.

Elektrárna Chvaletice | foto: Michal Klíma, MAFRA

Sotva majitelé uhelných elektráren dokončili nákladné modernizace, aby plnily emisní limity, mohou začít znovu. Od roku 2021 by se totiž měli řídit novými pravidly, která budou členské státy EU schvalovat koncem dubna.

A již nyní je zřejmé, že se to dotkne řady zdrojů v Česku. Podle šéfa energetické kampaně hnutí Greenpeace Jana Rovenského jde především o limity oxidů dusíku. Ty by podle návrhu neměly překročit hranici 175 miligramů/m³.

„Elektrárny, které v posledních letech instalovaly zařízení na takzvanou nekatalytickou redukci, se bohužel za normálních provozních podmínek dostávají do hodnot kolem 200 miligramů,“ říká Rovenský.

Počerady, Chvaletice, Kladno...

Pokud limity projdou v navrhované podobě, přinese to komplikace například elektrárně Chvaletice ze skupiny Czech Coal Pavla Tykače, kde v těchto dnech vrcholí rozsáhlá modernizace za tři miliardy korun.

Ta má prodloužit životnost bloků do roku 2030 a snížit emise oxidů dusíku téměř na polovinu. Jenže to v případě Chvaletic znamená právě na hodnoty kolem 200 miligramů na metr krychlový. Podle mluvčí skupiny Gabriely Sáričkové Benešové nyní probíhají testy a podle jejich výsledků skupina přistoupí k dalším opatřením. „Legislativní požadavky v každém případě naplníme,“ říká Sáričková Benešová.

Podle dat ministerstva životního prostředí se do nových limitů nevejde ani elektrárna Počerady. Její bloky se dostávají na hodnoty 190 až 196 miligramů, přestože vlastník ČEZ v roce 2015 dokončil modernizaci za více než půl miliardy korun.

Podle mluvčího Ladislava Kříže ČEZ začal obnovu připravovat už v roce 2011, kdy o nových podmínkách neměl ani tušení. „Tento případ jasně odráží problém neustále se měnící legislativy u odvětví, kde je investiční cyklus delší než 10 let,“ říká Kříž.

Tykač stupňuje zájem o elektrárnu v Počeradech, nabízí už deset miliard

ČEZ se každopádně investovat do Počerad kvůli nízkým cenám elektřiny už nevyplatí, tak jako tak počítal s jejich uzavřením nejpozději v roce 2023. V současnosti jedná s Tykačovým Czech Coal o prodeji a investovat tak zřejmě bude až případný nový majitel.

Také do „očisty“ elektrárny Opatovice spadající do impéria EPH Daniela Křetínského nasypal její vlastník v uplynulých letech 2,7 miliardy korun. „Retrofitované kotle (čtyři kotle ze šesti) jsou vybavené technologií, která umožňuje dosahovat hodnot koncentrací 200 miligramů na metr krychlový již v současné době,“ uvedl mluvčí elektrárny Martin Sýkora. Limity, které by měly být hraniční po roce 2021, však elektrárna neplní, což si podle Sýkory vyžádá další investici v řádu stovek milionů korun.

Komplikace může mít i kladenská elektrárna společnosti Alpiq. Také tam v minulosti proběhla instalace nekatalytické redukce a podle ministerstva se tři kotle aktuálně pohybují těsně kolem budoucích limitů.

Ušetřili 20 procent

Elektrárny měly podle dosavadních pravidel omezit koncentraci oxidů dusíku na 200 miligramů už do konce roku 2016. Řada znečišťovatelů si však vyhádala výjimku až do poloviny roku 2020 a podle toho naplánovala i investice do snižování škodlivin.

Zpřísněné normy tak budou muset začít plnit jen rok poté, co jim skončí platnost těch současných. Sice bude možné opět získat odklad, nemělo by to však být zdaleka tak jednoduché jako doposud.

Ekologové upozorňují, že kdyby vlastníci elektráren investovali do účinnějších technologií, nemuseli se o nové normy vůbec starat. Místo levnější metody nekatalytické redukce totiž existuje efektivnější katalytická redukce. Z diplomové práce Jiřího Nárovce z Vysokého učení technického v Brně vyplývá, že rozdíl v nákladech mezi oběma technologiemi je zhruba pětinový. Účinnější postup při likvidaci oxidů dusíku instaloval ČEZ loni v elektrárně Dětmarovice.

Návrh nových limitů škodlivin je výsledkem zdlouhavých unijních vyjednávání a zřejmě se už nebude měnit. Musely by ho odmítnout velké státy jako je Německo, které se však snaží profilovat jako světový průkopník omezování škodlivin a jeho nesouhlas je tak jen málo pravděpodobný. Hnutí Greenpeace spustilo celoevropskou petici, aby schválení limitů podpořilo. Tu už podepsalo přes 60 tisíc lidí a v nejbližších dnech by měla odstartovat i v Česku.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stav budovy pražského Hlavního nádraží 17. října 2016
V nádražích budou sídlit úředníci i policisté, rekonstrukce se zpožďují

Rok po převodu nádraží z Českých drah na Správu železniční dopravní cesty se opravy železničních stanic rozbíhají pomaleji, než stát původně předpokládal....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Česku stoupla míra zadlužení za uplynulé čtvrtletí nejvíce ze zemí EU

Nejvýrazněji z členských zemí EU vzrostl podíl státního dluhu k HDP v České republice, a to o 3,1 procentního bodu na 39,9 procenta. Dál ale zůstává jeden z...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Koruna prolomila hranici 26 za euro. Poprvé od intervencí ČNB

Česká měna ve čtvrtek poprvé od ukončení intervencí České národní banky prolomila hranici 26 korun za euro. Koruna dopoledne krátkodobě posílila na 25,995 Kč...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.