Cena této "surové" elektřiny se v celkovém účtu, který platí domácnosti, promítá z jedné třetiny a zdražení by znamenalo růst konečných cen o více než pět procent.
Záměr vyvolal nevoli v řadách sociální demokracie a sám premiér na osobní schůzce žádal vysvětlení od šéfa ČEZ Martina Romana. "Premiér považoval šestnáctiprocentní zvýšení cen, o kterém se dočetl z tisku, za vysoké. Apeloval proto na šéfa ČEZ, aby zdražení bylo menší. Podle jeho představ by ceny pro konečné uživatele měly růst zhruba o 3,5 procenta," uvedla mluvčí premiéra Věra Dušková.
Grossova žádost se nakonec stala realitou. ČEZ zvýšil velkoobchodní ceny o 11 procent, což bude pro domácnosti znamenat zdražení o tolik, o kolik si Gross přeje, tedy o méně než čtyři procenta.
Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže jde o náhodu. "Ceny rostly nakonec méně proto, že o naši elektřinu byl zájem. To způsobilo pokles růstu ceny pro příští rok. Podobně se situace vyvíjela i loni," uvedl Kříž.
Podle zdrojů blízkých vedení ČEZ však i loni čelil někdejší šéf firmy Jaroslav Míl podobným tlakům politiků. "Na jednu stranu lze chápat, že vláda ovlivňuje chování monopolisty, ale nemůže nutit své představy o konečné ceně. To není úloha premiéra, ale regulátora," říká stínový ministr průmyslu Martin Říman (ODS).
Podle některých odborníků z energetiky lze z případu vyvodit jeden závěr: ČEZ jako dominantní výrobce elektřiny, bez něhož se odběratelé nemohou obejít, chtěl co nejvíce zvyšovat zisky a zkusil prosadit vysoký cenový růst.
"Cena surové elektřiny není nijak regulovaná. Je sice pravda, že ČEZ je levnější než zahraniční výrobci, ale měřítkem by neměla být cena v zahraničí, mělo by se vycházet z nákladů firmy a ty nemohly vzrůst za rok o šestnáct procent. To mohlo být zhruba o inflaci a ta byla minimální," říká nezávislý obchodník s elektřinou.
Jeho slova potvrzuje i místopředseda energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. "My neovlivňujeme cenu, za kterou ČEZ prodává svou elektřinu. Regulujeme až konečnou cenu pro zákazníky," říká Němeček. Regulaci podléhá přenos a distribuce a další služby, které do celkové výše účtu promlouvají ze dvou třetin.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž přiznává, že náklady nevzrostly firmě nijak dramaticky.
"Ale ke zvýšení cen je další důvod. Pomalu začínají dosluhovat naše uhelné elektrárny a při současných cenách elektřiny se nevyplácí stavět nové. A protože podobná situace jako u nás je i v Německu a dalších zemích, cena elektřiny nyní začíná růst," říká Kříž.
Podobná diskuse probíhá nyní i v Německu. Tamní ministr hospodářství Wolfgang Clement vyzval minulý týden energetické koncerny, aby nezdražovaly o zvažovaných deset procent. Ohlášené zvýšení cen je podle něho nepřiměřené a poškodí ekonomiku země. Navíc podle něj energetické koncerny zvyšují cenu víc, než kolik by kvůli jejich dalším investicím bylo nutné.
Další tlak na snižování cen elektřiny v tuzemsku přijde až v roce 2007, odkdy si i domácnosti budou moci vybrat svého dodavatele. To sice nezlevní zmíněnou "surovou" elektřinu, ale mělo by to vést ke snížení částek, jež si prodejci elektřiny účtují za přenos a distribuci. Ale například v Německu se ceny po otevření trhu snížily jen na přechodnou dobu a poté hlavní hráči ceny opět zvýšili.
