Vyplývá to z prvních přesných dat, podle kterých se bude cena elektřiny v příštím roce odvíjet.
V pátek totiž skončil ČEZ s obchodováním na energetické burze, podle jehož výsledků stanoví sazby na příští rok. A cena nakupované elektřiny se zastavila přibližně o 15 procent níž než loni. Jde o "surovou cenu", konečné zlevnění samotné komodity by však mělo tomuto číslu odpovídat. Přesnou cenu za elektřinu ČEZ oznámí během několika týdnů.
Patnáctiprocentní pokles ceny mimo jiné znamená, že lidé, kteří na jaře využili nabídky ČEZ a zafixovali si sazbu na rok 2010, nic nevydělají ani neztratí.
Půjde však jen o cenu takzvané silové elektřiny, ke které je třeba připočíst ještě peníze za její dopravu k zákazníkovi a další služby. A ty podraží. Paradoxně za to může stejně jako za nižší cenu samotné energie hospodářská krize a s ní spojená nižší spotřeba elektřiny.
Méně peněz za elektřinu, méně peněz na údržbu
"Její letošní pokles o sedm procent vyvolává tlak na cenu regulované části," potvrdil analytik Atlantik FT Petr Novák.
Pokles tržeb za elektřinu totiž znamená i méně peněz na údržbu nebo investice do sítě. Jenže to, že jí proteče méně proudu, náklady na její servis nesníží. "Režijní náklady distributorů se nezmění," vysvětluje tlak elektrárenských společností předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.
Zda by mohly jejich požadavky úplně smazat patnáctiprocentní pokles ceny elektřiny, Fiřt nechtěl komentovat. Rozpočet poslaný úřadu nezveřejňují ani samotní distributoři. Podle Fiřta zdůvodňují své náklady kromě nejistoty na trhu rozšiřováním své soustavy a její renovací. ČEPS, státní firma spravující přenosovou soustavu, navíc počítá s masivními investicemi v roce 2011.
Další náklady: zelená energie a vyšší daň
Další nepříjemnou změnou, která vytáhne lidem z kapes peníze, je takzvaný příspěvek na obnovitelné zdroje, kogeneraci a druhotné zdroje. Jde o peníze, kterými odběratelé energie přispívají na štědré výkupní ceny šetrně vyrobené elektřiny. Kvůli nim se letos prudce zvýšil počet solárních elektráren, jejichž provoz stát dotuje nejvelkoryseji. Nyní lidé na zelenou energii přispívají padesáti korunami na každou megawatthodinu.
Podle odhadu místopředsedy Energetického regulačního úřadu Blahoslava Němečka to příští rok bude kolem 160 korun.
Číslo se však ještě může měnit. Domácnosti, které elektřiny spotřebují hodně, například na topení, tak mohou měsíčně přijít bezmála o stokorunu.
Ti, kteří jen svítí a používají běžné domácí spotřebiče, zaplatí měsíčně kvůli příspěvku asi o dvacet korun víc. Ze snižující se ceny elektřiny ukousne i daň z přidané hodnoty. Ta se zvýší o jeden procentní bod, konečnou cenu to ovlivní jen o něco méně.
