Pokladní systém Dotykačka.

Pokladní systém Dotykačka. | foto: iDNES.cz

PŘEHLEDNĚ: Omyly okolo evidence tržeb

  • 484
Do ostrého startu elektronické evidence tržeb (EET) zbývá zhruba třicet pracovních dní. Z 60 tisíc podnikatelů ve stravování a ubytování se zatím registrovala na úřadě sotva jedna šestina. O EET i kvůli tomu koluje mnoho nepravdivých informací. Podívejte se na přehled těch nejčastějších.

1 Zjednodušený režim se obejde bez účtenky

Šestatřicet provozovatelů občerstvení a penzionů v odlehlých oblastech republiky už zažádalo o takzvaný zjednodušený režim EET. „Ve většině případů v žádostech uvádějí, že evidence běžným způsobem podnikateli způsobí omezení v případech, kdy je nutné obsloužit v krátké době velké množství zákazníků,“ říká Petra Petlachová, mluvčí finanční správy.

Jenže k tomu zjednodušený režim určen není. Účtenku i s vytištěným speciálním kódem z pokladny prodávajícího musí zákazník dostat hned při placení. Jediná úleva je, že pokud momentálně nefunguje internet, toleruje finanční správa, že se o účtence dozví se zpožděním. To může být maximálně pětidenní, třeba když podnikatel z horské chaty snese pokladnu do údolí a data v ní nashromážděná odešle přes internet na server finanční správy.

Důvodem pro mimořádný režim proto není argument, že by zákazníci museli na účtenku dlouho čekat, až data elektronicky doputují do centrální databáze a odtamtud přijde potvrzení. Navíc finanční správa slibuje, že čekat se nebude muset déle než dvě sekundy, spíš výrazně méně.

Zjednodušený režim zatím úřady povolily několika málo podnikatelům. Musí přitom prokázat, že v místě jejich podnikání neexistuje stálé připojení k internetu, přičemž finanční správa si to ověřuje u mobilních operátorů.

2 Data je nejlepší ukládat v cloudu

Výrobci softwaru pro evidenci tržeb upozorňují na rozdíl mezi ukládáním dat do cloudu a ukládáním dat na disk lokální pokladny. Výhodou cloudu je, že data jsou tam dostupná odkudkoliv z internetu a neztratí se, když se podnikateli rozbije pokladna.

Má to však i negativa. „Pokud pokladna (v tabletu nebo počítači) funguje pouze on-line, bez internetu se ani nemůže markovat,“ podotýká Zbyněk Švec, zakladatel pokladního systému Septim.cz.

Pokladna s lokálním ukládáním dat naopak funguje bez momentálního připojení k internetu a data si pamatuje. Majitel se nicméně musí snažit připojení co nejdřív obnovit a do 48 hodin účtenky na finanční správu poslat.

Většina prodejců cloudových řešení má přesto problém s nefunkčním internetem vyřešený. „Jsme schopni fungovat i off-line, data se ukládají přímo na disk pokladny a po obnovení připojení se odešlou do cloudu a odtud do centrální evidence,“ říká Michal Wantulok z Dotykačky, která pokladní systémy pro EET nabízí.

Finanční správa poskytuje řešení i pro ty, kterým se zrovna porouchá zařízení na evidenci tržeb a nemohou markovat vůbec. Účtenky sice musí ze zákona vydávat dál jako ručně psané paragony, ale nebudou je muset následně „předatlovávat“ do opravené pokladny.

Budou moci sečíst tržby do jedné cifry a poslat jako balík například 50 či 60 účtenek najednou. To by však podnikatel neměl dělat často, neboť si finanční správa na ty, kdo by řešení zneužívali, bude dávat pozor.

3 Už v testovacím provozu hrozí pokuty

Už od září si mohou podnikatelé vyzkoušet na svých EET pokladnách a s vyzvednutými přihlašovacími údaji, jaké to je, poslat data do centrály a obdržet do dvou sekund potvrzení v podobě kódu FIK. Zatím to udělalo 1 200 z nich, započteni do toho jsou ale také vývojáři firem vyrábějících pokladny.

Panuje však planá obava, že finanční správa přihlíží hned od začátku k tržbám, které do systému podnikatelé posílají.

Není to pravda, protože v centrále se nyní nic neukládá, systém jen odesílá potvrzení. Data o tržbách se začnou ukládat od listopadu, ale stále nebude třeba se bát kontroly. Testovací režim je od toho, aby podnikatelé dělali chyby a učili se systém ovládat. Naostro se skutečně začne 1. prosince.

Křišťálová Lupa 2016