Řešení má přinést nový IT systém, který zautomatizuje papírování s neschopenkami, jímž se kromě lékařů zabývá na plný úvazek také stovka zaměstnanců okresních správ sociálního zabezpečení.
S plánem na zavedení e-neschopenky přišlo ministerstvo práce loni (více čtěte zde). Kvůli časové tísni je formou poslaneckého pozměňovacího návrhu nechalo načíst do novely zákona o sociálním zabezpečení. Ta se má ve třetím čtení projednávat ve Sněmovně koncem dubna. „Dle reakcí předpokládám, že návrh podporu má,“ říká předkládající poslanec a lékař Jiří Běhounek (ČSSZ).
První fáze má začít od 1. ledna 2019 a lékaři mají mít možnost zapojit se do systému dobrovolně. Papírové neschopenky by tak ještě nějakou dobu měly fungovat souběžně, navíc v jednodušší formě. Do budoucna pak už mají sloužit jen jako záloha pro případ selhání techniky nebo výpadku internetu.
Místo vyplňování pětidílného formuláře, jehož dvě části lékař posílá okresní správě sociálního zabezpečení (poštovné přes pět milionů korun ročně hradí stát), má jít vše přes internet. Uvolní to ruce úředníkům, kteří dnes papírové neschopenky přepisují do centrální evidence (nejméně tři miliony formulářů ročně). Zaměstnavatelé, kteří poštovné hradí ze svého, zase nebudou muset papírově korespondovat s úřadem.
Podle návrhu by se lékař připojený k internetu přihlásil do zabezpečeného systému e-neschopenek, vyplnil rodné číslo pacienta, IČO zaměstnavatele, zadal údaje o marodění a formulář on-line uložil. Na údaje o svých nemocných zaměstnancích by se zaměstnavatel mohl kdykoliv podívat. Viděl by například i to, kdy mají lidé vycházky, což může využít při kontrolách.
Pacient by nemusel neschopenku zaměstnavateli posílat, ale stačilo by, aby nemoc nahlásil telefonicky nebo e-mailem. A zaměstnavatel si vše bude moci okamžitě ověřit on-line. Prvních 14 dní nemocenské platí firma, delší nemocenskou stát. První tři dny nemoci nejsou placené vůbec.
Jediné, co by musel lékař tisknout, by byl „průkaz práce neschopného pojištěnce“, který by sloužil pacientovi k případnému prokazování při kontrolách a následně pro zaměstnavatele, pokud by na papírové formě trval.
Pro e-neschopenky bude ovšem třeba vybudovat nový IT systém, přičemž o nákladech zatím ministerstvo nemá představu. „Technické řešení e-neschopenky bude finalizováno po skončení legislativní fáze. Náklady na zavedení systému a na provoz tak není možné v této fázi přípravy specifikovat,“ uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň.
Druhý pokus o e-neschopenku
Elektronická neschopenka už byla jednou blízko, ale v roce 2013 ji ministerstvo práce kvůli odporu České lékařské komory odložilo. Lékaři argumentovali obavou z toho, že stát novinku nezvládne a nový IT systém bude padat a zdržovat je, podobně jako tomu v té době bylo u registru vozidel nebo předtím na úřadech práce.
Lékaři jsou ochotni to akceptovat. „Pokud se vymyslí něco pro lékaře uživatelsky přívětivého a nebude to přinášet víc práce než stávající model, budou to kolegové rádi dělat,“ říká praktický lékař pro dospělé Roman Houska, člen výboru Sdružení praktických lékařů. Právě více než pět tisíc praktiků pro dospělé se s neschopenkami setkává nejčastěji.
V omezené podobě funguje elektronické zadávání neschopenek už od roku 2010 (služba e-podání Hlášení pracovní neschopnosti), ale moc oblíbené není. Přístup si do něj zřídilo pouhých 923 lékařů. Systém stál podle dostupných informací nejméně 40 milionů a lékaři kromě elektronického zasílání stejně musí několik dokumentů sami tisknout.
Počítač má 90 procent ordinací
„Pro mnohé pojištěnce i chod státní správy by to bylo ulehčení, nebránil bych se tomu,“ říká Ondřej Dostál, expert na zdravotnické právo ze společnosti PwC Legal. Když zvládli bez větších problémů nejmenší podnikatelé EET, neměl by podle něj být problém elektronicky posílat data ani pro lékaře.
Zkušební provoz má proběhnout dle návrhu ve druhém pololetí 2018, od ledna 2019 poběží systém naostro pro dobrovolníky. O tom, kdy má nastat další fáze, ve které bude e-neschopenka povinná, ministerstvo zatím jedná.
O elektronizaci zdravotnictví se mluví dlouho, ale změny jdou jen ztuha. Od příštího roku budou muset lékaři z ručně vypisovaných receptů přejít na elektronické, které byly již jednou odloženy. Důležité informace o lécích daného pacienta by tak mohly být k dispozici i dalším ošetřujícím lékařům.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky je počítačem vybaveno více než 90 procent ordinací, v případě internetu je to asi o pětinu méně.
