GRAF: KOLIK VYDĚLÁ ŠPIČKOVÝ ÚŘEDNÍK?
Z žebříčku nejlépe placených úředníků, politiků či soudců sestaveného MF DNES vyplývá, že absolutní špička má výdělky srovnatelné s manažery velmi úspěšných podniků.
V první desítce berou lidé přes tři sta tisíc korun měsíčně. Do této kategorie patří elita z Bruselu, prezident Václav Klaus a vedení České konsolidační agentury.
Tato státní instituce, zřízená před lety jako odkladiště nedobytných dluhů bank, platila loni svým šéfům 1,7 milionu měsíčně. Přesné platy agentura tají. Kdyby se pět členů představenstva podělilo rovným dílem, každý by bral měsíčně i s odměnami zhruba 340 tisíc korun.
Ve skutečnosti však šéf Zdeněk Čáp bude mít zřejmě více, patrně i víc než 400 tisíc. "Jejich platy jsou vysoké, ale na druhé straně mají značnou odpovědnost," říká ministr financí Bohuslav Sobotka, jehož úřad agentuře schvaluje balík na platy.
Čáp je přesvědčen, že si peníze zaslouží. "Náš plat je třeba hodnotit tak, že nejsme státní úředníci, ale manažeři," říká Zdeněk Čáp. Motivační program bonusů podle výsledků agentury, které základní plat výrazně zvyšují, podle něj pomáhá.
"Výtěžnost pohledávek agentury se letos zvýšila na čtyřicet procent, což je nejvíce v historii této instituce," dodal. Mezi členy představenstva agentury je i liberální ekonom a bývalý velký kritik státních úředníků Mojmír Hampl.
"Pracovat na zániku jedné, podle mého hlubokého přesvědčení zbytečné veřejné instituce je v naprostém souladu s mými idejemi a životními postoji," říká Hampl. Teplá místa v agentuře brzy vychladnou. V roce 2007 bude celá instituce zlikvidována.
Zhruba ve stejnou dobu skončí na svém místě v Evropské investiční bance i bronzový Ivan Pilip. Za své zásluhy považuje kolem pěti miliard pro české krajské úřady. Stejně dobré, možná i lepší místo by prý našel i jinde. "V soukromé bance bych mohl zůstat až do důchodu. Tady mi za necelé dva roky skončí mandát a musím odejít," upozorňuje.
Výše jeho platu v porovnání s Českem je podle něho zavádějící, protože náklady na život v Lucembursku jsou výrazně vyšší.
Stotisícových platů je hodně
Přes sto tisíc měsíčně berou i mnozí, kteří na seznamu nejsou. Některé úřady totiž mají vlastní pravidla pro stanovování platů a dobrovolně uvést výši vyplácených částek nechtějí. Mezi elitní úředníky jistě patří i šéfové Energetického regulačního úřadu, České správy sociálního zabezpečení či Generálního ředitelství cel.
Nejvýše postavenými politiky, nepočítáme-li hlavu státu, jsou předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek a předseda Senátu Přemysl Sobotka. Teprve pak následuje premiér Jiří Paroubek, který skončil přesně v půlce stohlavého žebříčku.
Špičkové posty v soukromé sféře jsou placeny ještě lépe, například šéfové největších bank mají přes dva miliony měsíčně. Pracovat pro stát má často jiný půvab - vliv, moc a prestiž. "Řada státních institucí je také dobrý byznys pro lidi, kteří nejsou příliš výkonní," říká zástupce ředitele Institutu sociálních a ekonomických studií Ondřej Schneider.
Problémem státních institucí v tuzemsku jsou podle něho velice silné odbory, které vytáhly platy zaměstnanců velmi vysoko a téměř nikoho z nich se není možné zbavit. Průměrný plat ve státní sféře je o něco nižší než výdělky v soukromých firmách a pohybuje se okolo osmnácti tisíc hrubého měsíčně.
Stát je zaměstnavatelem, který téměř nepropouští. Jak je těžké někoho propustit, dokazuje i provedený audit na ministerstvu financí. Podle něj mají odejít zhruba dvě stovky lidí. Těm nyní pomáhá speciální firma na hledání práce pro dlouholeté státní úředníky, získají i vysoké odchodné.
"Peněz mají státní zaměstnanci sice méně než v soukromém sektoru, ale tomu odpovídá i jejich pracovní nasazení," míní Schneider.
