Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Muskův SpaceX chce ze čtyř tisíc družic šířit na zem rychlý internet

  16:00aktualizováno  16:00
Vedle zamýšlené kolonizace Marsu má nyní firma SpaceX v plánu další vesmírné dobrodružství. Výrazně bližší a s dopadem na větší počet lidí. Firma technologického podnikatele a miliardáře Elona Muska chce pozdvihnout technologii internetového připojení prostřednictvím satelitu.

Družice má na nízkou oběžnou dráhu vynést raketa Falcon 9 (na snímku) | foto: NASAČTK

Netroškaří. Součástí plánu je vynést na oběžnou dráhu 4 425 satelitů, což je přibližně trojnásobné množství, než jaké nyní Zemi obíhá. A impozantní má být i rychlost připojení. „Až bude plně zprovozněn, bude systém poskytovat uživatelům rychlost připojení až 1 Gb/s,“ píše SpaceX v dokumentu pro americkou komunikační komisi (FCC).

Pro srovnání – podle průzkumu Seznam.cz se 84 procent českých domácností připojuje rychlostí nižší než 10 Mbit/s. Za vysokorychlostní internet je momentálně považováno připojení nad 30 Mbit/s (více o budování rychlé internetové sítě v Česku čtěte zde).

Konec snu, titánské drony nebudou rozvážet internet

Satelitní připojení je známé tím, že je výrazně pomalejší směrem od uživatele než k uživateli. Vzhledem k vysoké rychlosti downloadu slibovaného SpaceX by to však i tak mohlo být pro uživatele komfortní.

A jak uvádí server ArsTechnica, mělo by se nízkoobíhajícím Muskovým satelitům podařit odladit i tradiční největší nevýhodu satelitního připojení, tedy dlouhou odezvu. Avizovaných 25 až 35 milisekund lze srovnat s dnešním pevným připojením. Pokud se opravdu podaří eliminovat všechny nevýhody, mohou tisíce družic naopak naplno rozvinout hlavní výhodu satelitního připojení – snadnou dostupnost.

Vejdou se satelity na oběžnou dráhu?

Obecně platí, že na družici musí být „vidět“, což by při tomto počtu mělo splňovat v podstatě každé místo na Zemi. SpaceX by tak přinesl možnost rychlého internetu do odlehlých míst nebo zvýšil konkurenci v těch již nyní zasíťovaných.

Sloužit k tomu má infrastruktura sestávající z pozemních stanic a speciálních koncových přijímačů velikosti laptopu přímo u uživatele. Podle čerstvé aktualizace strategie by Muskovy vlastní nosné rakety Falcon 9 měly vynést první internetové satelity na orbitu v roce 2019 a projekt by měl být plně funkční o pět let později. Počítá se s tím, že družice budou průběžně aktualizovatelné, aby uměly držet krok s vývojem potřeb internetové populace.

Zatímco technologie SpaceX některé problémy satelitního připojení řeší, jiné zase vytváří. Jak upozorňuje MIT Technology Review, Muskovy plány i koncepty jiných firem, jako jsou Samsung či Boeing, na brzké vypuštění tisíců družic na oběžnou dráhu jednoduše zahustí orbitální provoz a celá situace povede k častým kolizím satelitů.

Hugh Lewis z britské University of Southampton předpokládá nárůst pravděpodobnosti kolizí až o polovinu, což může mít za následek až obávaný Kesslerův syndrom, tedy řetězec dalších kolizí vedoucí ke vzniku obřího smetiště na nízké oběžné dráze Země.

Google a Facebook míří níže

SpaceX není jediným technologickým gigantem, který plánuje ve velkém zprostředkovávat internet „seshora“. Facebook a Google však spoléhají na nižší sféry než Muskem zamýšlených 1 110 až 1 325 kilometrů.

Google začíná vypouštět „internetové“ balony

Google po krachu projektu solárních dronů Titan Aerospace věří stratosférickým balonům (ve výšce 20 kilometrů nad povrchem) s názvem Loon. Facebook zase vyvíjí bezpilotní solární kluzák velikosti Boeingu 737, který by prostřednictvím laseru šířil internetový signál z výšky 18 až 27 kilometrů.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.