Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kilometr sítě za půl miliardy. Vyhláška nutí energetiky stavět pod zemí

  5:00aktualizováno  5:00
Stavba nové energetické trasy trvá v Česku od plánování až do realizace v průměru dlouhých dvanáct let. Podobně jako v dopravě brzdí i výstavbu „elektrických dálnic“ zdlouhavé povolování. Energetici si stěžují na vyhlášku, podle které se v zastavěných oblastech mají kabely zvlášť vysokého napětí vést pod zemí. Kilometr by však vyšel na půl miliardy korun.

ČEPS - kabelové vedení | foto: ČEPS

Energetikům na rozdíl od dopravních inženýrů komplikuje práci nesmyslná povinnost stanovená ve vládní vyhlášce, která je nutí zakopat vedení v zastavěných územích pod zem.

Umístit kabely pod zem totiž stojí násobně více než klasické vedení na stožárech. Přitom zásah do krajiny je prakticky stejný, v praxi se proto energetici vedení v zemi vyhýbají.

„Realizace kabelových vedení zvláště vysokého napětí 400 kV je i ve světě nadále ojedinělá. Využívá se pouze v místech, kde je výstavba nadzemního vedení z technických důvodů zcela nemožná, například při překonání mořské úžiny,“ vysvětluje mluvčí správce tuzemské přenosové soustavy ČEPS Barbora Peterová.

Podle ní by podzemní vedení vytvořilo do krajiny pruh o šířce 55 metrů. Na jeden kilometr je nutné vytěžit 27 tisíc kubíků zeminy, což znamená 2,7 tisíce plně naložených nákladních aut. A každých 600 až 700 metrů musí energetici vybudovat přístupné betonové kabelové komory. Po dokončení nesmí přes území přejíždět technika těžší než šest tun, což platí i pro zemědělce.

Fotogalerie

Zatímco cena jednoho kilometru dvojitého nadzemního vedení se dnes pohybuje mezi 20 až 25 miliony korun, u podzemní varianty kalkuluje ČEPS s patnácti- až dvacetinásobkem, tedy 300 až 500 milionů korun.

ČEPS podle platných norem musí vést dráty v obcích pod povrchem. Aby mohly dráty vést nad zemí, musí žádat ministerstvo pro místní rozvoj o výjimku. Tu úředníci obvykle udělí, ale jejich rozhodnutí lze napadnout - a celá akce se výrazně protáhne. „Na ministerstvu jsou udělovány výjimky, ty jsou ale napadány. Takže se to stejně zasekne,“ shrnuje předseda ČEPS Jan Kalina.

Na rozdíl od automobilových dálnic nelze elektrické vedení stavět po částech, ale s pracemi je možné začít až ve chvíli, kdy se podaří vyřešit situaci po celé trase. Na rozhodnutí o výjimce z povinnosti budovat podzemní kabel tak aktuálně čeká třeba nové dvojité vedení o napětí 400 kV v délce 87 kilometrů mezi rozvodnami Vítkov a Přeštice v západních Čechách.

Hustá energetická síť je nezbytná pro obnovitelné zdroje

Dořešená není ani stavba smyčky na vedení do nedávno rekonstruované rozvodny Mírovka. Podle serveru Oenergetice.cz má sloužit k usměrnění přeshraničních přetoků a vyvedení výkonu z Temelína. Pro stavbu o délce 25 kilometrů žádal ČEPS o čtyři výjimky, přičemž odpůrci napadli jedinou.

„Ve třech případech byla výjimka pravomocně povolena, v jednom případě je výjimka povolena nepravomocně, proti rozhodnutí o povolení výjimky byly podány rozklady,“ uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Naopak 121 kilometrů dlouhé dvojité vedení o napětí 400 kV z Mírovky do rozvodny Kočín u Temelína už podle něj potřebné výjimky ze strany ministerstva obdrželo. Všechny stavby patří na seznam projektů společného zájmu. To znamená, že mají nadnárodní význam a slouží k dosažení evropských energetických cílů. Pouze hustá síť o dostatečné kapacitě totiž dokáže dopravit elektřinu z míst, kde panují ideální podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů, do oblastí, kde je elektřina potřeba.

Česko není zdaleka jediné, kdo s výstavbou sítí bojuje. Velký problém je to i v sousedním Německu, kterému chybí propojení velkých větrných parků na severu země s jihem, kde stojí energeticky náročné průmyslové podniky. Výstavbu se už léta nedaří posunout dopředu kvůli odporu místních iniciativ. Těm vadí, že by krajinu měly protnou tisíce kilometrů neestetických drátů.

Tamní provozovatelé přenosové soustavy proto začali se stavbou prvních podzemních kabelů už před dvěma roky. Ukázalo se však, že podpovrchová výstavba se značně prodražuje a především zpomaluje. Dokončení důležitého propojení Suedlink se protáhne minimálně do roku 2025. To je až tři roky poté, co Německo odstaví poslední jadernou elektrárnu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.