Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


PŘEHLEDNĚ: Kdo musí žádat o energetické štítky budov a jak na to

  7:06aktualizováno  7:06
Tuzemské budovy budou muset být označovány energetickými štítky, podobně jako je tomu nyní u elektrospotřebičů. Novelu zákona o hospodaření energií už schválili poslanci a nyní míří do Senátu. Vše o nové povinnosti vysvětlila čtenářům iDNES.cz Marie Báčová z komory inženýrů a techniků.
Bez průkazu energetické náročnosti se už nové budovy neobejdou.

Bez průkazu energetické náročnosti se už nové budovy neobejdou. | foto: iDNES.cz / Profimedia.cz

Co Česko vede k tomu, aby zavádělo energetické štítky, není to jen další byrokratická překážka a nový byznys pro energetické auditory?
Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) platí v České republice již od roku 2007, kdy byla do českého práva zapracována první evropská energetická směrnice. Není to tedy nová povinnost.

Marie Báčová, ČKAIT

Je poradkyně předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Od roku 1977 pracuje v oblasti stavebních informací, nyní v Informačním centru ČKAIT. Zabývá se tvorbou informačních systémů ve výstavbě, organizací informačního servisu pro členy ČKAIT a další stavební veřejnost, vydáváním odborné literatury a publikační činností.

Obsah a formu průkazu energetické náročnosti budovy předepisuje prováděcí vyhláška k zákonu o hospodaření energií. Průkaz obsahuje také grafickou část, která je hovorově označována za energetický štítek budovy (energetickými štítky se označují výrobky - například elektrické spotřebiče). Nyní schválenou novelou zákona o hospodaření energií je přejímána druhá přepracovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která rozšiřuje a upřesňuje požadavky předchozí první směrnice.

Cílem těchto opatření je významné snížení spotřeby energií na provoz budov. Vyšší administrativní zátěž a zvýšené investiční náklady stavby (o asi 8 až 12 %) se stavebníkovi či vlastníkovi budovy vrátí v úsporách energie. Nelze očekávat, že by ceny energií stagnovaly či klesaly. Spíše můžeme předpokládat, že jejich růst bude vyšší než průměrná inflace (a vyšší než třeba ceny stavebních prací). Návratnost vložených prostředků bude tedy kratší.

Kdo všechno musí o štítky žádat? Platí to pro novostavby bytů, rodinných domů, nebo i rekreačních chalup?
Povinnost se týká nových budov a větších stavebních úprav stávajících budov včetně bytových a rodinných domů s vnější půdorysnou plochou větší než 50 m2. Netýká se staveb pro rodinnou rekreaci. Rovněž se nevztahuje na budovy určené pro náboženské účely, budovy v památkových rezervacích, památkových zónách a jejich ochranných pásmech.

Kolik PENB stojí?
Cena je smluvní, neřídí se žádným právním předpisem. Závisí na velikosti budovy a složitosti stavebního řešení a řešení technických systémů budovy. Cenu ovlivní i to, zda má stavebník či vlastník k dispozici aktuální dokumentaci skutečného provedení stavby, údaje o energetické náročnosti budovy. V případě rodinného domu se ceny pohybují od 5 000 výše, u bytového domu od 7 000 korun.

Kde o něj mohu požádat?
PENB podle nyní platného zákona o hospodaření energií zpracovávají energetičtí experti, po přijetí novely tohoto zákona budou zpracovatelé PENB označováni jako energetičtí specialisté. Jejich seznam vede (a v budoucnu rovněž dále povede) ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Seznam je veřejně přístupný a lze do něj nahlédnout na internetových stránkách ministerstva (k nahlédnutí zde).

Je nutné o štítek či posudek žádat i při rekonstrukci domu či bytu?
Stavební předpisy neznají termín rekonstrukce, ten patří do daňových předpisů. U stávajících staveb se jedná buď o udržovací práce, nebo o změny dokončených staveb, což jsou přístavby, nástavby a stavební úpravy. Zateplení budovy je podle stavebního zákona vždy stavební úpravou. PENB dokladující plnění požadované energetické náročnosti je potřebný při provádění větších změn dokončených staveb, které se týkají více jak 25 % obálky budovy. To znamená, že v případě celkového zateplení budovy bude nutné doložit PENB.

Stačí u bytů průkaz pro celou budovu nebo musí mít každý byt svůj samostatný?
Průkazy se zpracovávají na celou budovu, průkaz pak platí i pro každou samostatnou jednotku, tedy byt.

Kdo všechno musí mít i posudek na alternativní zásobování energií?
Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie musí být doloženo jako součást PENB v případě výstavby nových budov.

Pokud štítek či průkaz nemám, mohu nemovitost prodat či pronajímat?
PENB je třeba doložit při prodeji nebo pronájmu budovy, bytového domu nebo samostatného bytu. Je to důkaz o spotřebě energie budovy za definovaných podmínek obdobně, jako se uvádí spotřeba paliva v technických průkazech aut. Tento údaj je důležitý pro rozhodování o koupi či pronájmu budovy, neboť informuje budoucího uživatele o největším provozním nákladu budovy. Pokud vlastník bytu nemá k dispozici PENB bytového domu, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za poslední tři roky za podmínek, které podrobněji popisuje příslušný zákon.

Jaké sankce hrozí při porušení pravidel?
V případě přestupku fyzické osoby (stavebník, vlastník, uživatel budovy nebo její části) může být uložena pokuta do výše 100 tisíc korun. V případě správního deliktu právnické osoby může být uložena sankce do výše pěti milionů.

Jaká jsou pravidla pro státní budovy? Musí mít štítek také?
Pro budovy státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, soudů, Pozemkového fondu České republiky a jiných státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů zákon stanovil závazné termíny, dokdy musí mít PENB zpracovaný. Záleží přitom na velikosti celkové energeticky vztažné plochy (přibližně je to vnější půdorysná plocha všech vytápěných podlaží).

K 1. 7. 2013 musí být zpracovány PENB pro tyto budovy s plochou větší než 500 m², k 1. 7. 2015 pro budovy s plochou větší než 250 m². Energetická náročnost pak musí být v budově vystavena na dobře viditelném a veřejnosti přístupném místě. Je to základní informace o hospodaření s provozními, obvykle veřejnými, prostředky v těchto budovách.

Budovy užívané orgány státní správy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m² budou od 1. ledna 2015 zařazeny do systému monitoringu spotřeby energie, který bude uveřejněn na internetových stránkách MPO.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.