Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Ekonomika

  • Neděle 21. září 2014. Matouš

Energetické štítky nezdraží starší domy a pronájmy, tvrdí realitky

  11:00
Starší domy na prodej nebo pronájmy nemovitostí by neměly zdražit kvůli chystané povinnosti vystavit jim vysvědčení v podobě energetického štítku. Někteří odborníci z realitního trhu si myslí, že může dokonce růst tlak na zlevnění méně úsporných domů.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz / Profimedia.cz

Energetické štítky, které jsou zatím v realitní oblasti povinné jen u nových domů, se mají od příštího roku rozšířit také na pronájmy nemovitostí z druhé ruky a prodeje domů. Zákon ale 9. srpna vetoval prezident Klaus a musí tak znovu projít Sněmovnou (čtěte Štítky patří k nejhorším zákonům, shodil zákon prezident).

Odborníci v realitách sice připouštějí, že průkazy zvýší náklady pro majitele nemovitostí, kteří nebudou moci bez nového "vysvědčení" svůj majetek pronajímat a prodávat, ale chladí obavy z toho, že by se mohlo kvůli nim zdražovat.

Štítky teoreticky zdraží nájmy o desetikoruny

"Majitele nemovitostí to něco málo bude stát. Nemyslím ale, že budou kvůli tomu výrazným způsobem zdražovat nájmy," řekl iDNES.cz Hanuš Němeček, obchodní a provozní ředitel největší realitní kanceláře v tuzemsku RE/MAX.

Majitelé by neměli mít v rukou pádné argumenty pro zdražování. Pokud dá například vlastník činžovního domu s dvaceti byty za známku 50 tisíc korun, na byt to dělá 2 500 korun na pět let. Kdyby plně přenesl tyto náklady na nájemníka, zdražil by o 42 korun měsíčně. "Drtivá většina lidí nad tím mávne rukou," dodal Němeček, který zákon označil za poměrně rozumný.

Pokud by vlastníci domů chtěli nebo museli rekonstruovat, museli by se řídit přísnějšími pravidly. Zatím však není jasné jakými. "Zákon o hospodaření s energií v podstatě říká, že budovy musí být energeticky úsporné. Ale v čem bude ta energetická úspornost, to nám řekne až prováděcí vyhláška," upozornila Marie Báčová, poradkyně předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

Domy z druhé ruky zdražovat nebudou, říkají realitky

Hrozba sankcí

Pokud se nové povinnosti mít štítek bude vlastník nemovitostí vyhýbat, hrozí mu pokuta až 100 tisíc korun.

Někteří realitní experti předpokládají, že se dopad štítků může výrazněji projevit v prodeji starších nemovitostí. "Horší známka může znamenat, že lidé budou požadovat slevu. Při koupi se nerozhodují úplně racionálně, velkou roli hrají emoce. Uvidíte byt a řeknete si, tenhle já chci. Neřeknete si, že má místo známky A jen B, a tak ho nechcete. Spíš budete chtít po majiteli slevu," předvídá Němeček.

Podle Ondřeje Novotného, vedoucího oddělení průzkumu trhu společnosti Jones Lang LaSalle, která působí v realitách a investičních službách, hůře oznámkované nemovitosti nezlevní. "U starších nemovitostí s vyšší energetickou náročností se horší hodnocení podle mého názoru příliš nepromítne do prodejní ceny, protože pro tyto byty často není alternativa. Potenciální kupec si místo toho nekoupí dražší nemovitost," myslí si.

Některé realitní kanceláře uvažují o tom, že spustí placenou službu, v rámci které by vyřizovaly energetické štítky za majitele. "Pro nás to znamená jednu věc. Buď na to zřídit vlastní oddělení a dělat to pro zákazníky v rámci servisu, nebo je minimálně upozornit na to, že by to měli na prodej mít. My jako zprostředkovatel ale neneseme odpovědnost za to, jestli to mít budou, nebo nebudou," říká například ředitel M&M reality Milan Zavadil. Zároveň ale doufá, že zákon napodruhé neprojde.

"Je to jen administrativní krok úřadů, aby lidem znepříjemnily prodej nebo pronájem. Dodneška jsme to nepotřebovali. Proč má osmdesátiletá babička, která potřebuje jít do domova důchodců a potřebuje prodat nemovitost, platit deset tisíc za štítek?" ptá se.

Poradkyně předsedy ČKAIT Marie Báčová nicméně podotýká, že štítky vyjdou mnohem levněji. "Některé firmy je nabízejí od 2 500 až 3 tisíc Kč. My říkáme, že v průměru 5 tisíc stojí na rodinný dům a od 20 tisíc na bytové domy. Cena štítku se sníží třeba tehdy, když půjde o nějaké opakované katalogové rodinné domy, dělá to jeden zpracovatel a jsou technicky stejné," popsala situaci.

Kdo bude chtít rekonstruovat, připlatí si

Také iniciativa Šance pro budovy, kterou zaštiťuje 180 firem z oblasti výstavby a rekonstrukce budov, tvrdí, že průkaz sám o sobě nemovitosti ani bydlení nezdraží.

Novela zákona o hospodaření energií kromě zmíněného rozšíření štítků zavádí zvyšování energetických standardů pro budovy a rekonstrukce. Václav Klaus ve vetu zákona argumentoval tím, že novela "nejenže nutí členské státy k zateplení veřejných budov v souvislosti s rekonstrukcí, ale nutí je dokonce již k rekonstrukci samotné i v případě, kdy ta by za běžných okolností vůbec nebyla nutná".

Podle iniciativy Šance pro budovy je tento názor jedním z mýtů, které se v diskusi objevily. "Zákon nic takového neobsahuje, pouze specifikuje, jak provést energeticky úspornou renovaci (například zateplení) na nákladově optimální úrovni, když už se vlastník rozhodne," tvrdí koordinátor iniciativy Petr Holub.

Štítky nahrávají stavebníkům, bez nich platí lidé víc za spotřebu energie

Šance pro budovy nicméně připouští, že vyšší energetické standardy jsou v zájmu určitého odvětví byznysu, konkrétně firem, které provádějí energeticky úsporné rekonstrukce a nabízejí zelené technologie. "Ano, byznys to je, ovšem úplně stejně tak nepřijetí zákona nahrává zase jinému odvětví průmyslu, dodavatelům energie. Zjednodušeně řečeno, spotřebitel bude platit ať tak nebo tak, buďto za průkazy a úsporná opatření, nebo vyšší platby za energie," uvedl Holub.

Byznys, nebo vize?

Zákon nahrává zelenému podnikání, současnost ale nahrává energetickým firmám, tvrdí Šance pro budovy. 

Zastánci zákona argumentují tím, že vyšší náklady za investice do bydlení s nízkou spotřebou energie se vrátí na úsporách za energie v dalších letech. Podobně jako u takzvaných pasivních domů.

"Snižování energetické náročnosti je celospolečenská nutnost. Všichni víme, s čím jsme jezdili před deseti lety, kolik nám žrala auta a kolik žerou teď, co jsme měli v kuchyni atd. Pokud se u domů, kde je spotřeba několikanásobně větší, řekne, že prodávající nemá povinnost vykazovat spotřebu, bude to nepochopitelné. Zvýhodňuje to obchodníky s energií a developery, kteří mohou vydávat domy za nízkoenergetické a pasivní bez jakýchkoliv průkazů," myslí si jednatel společnosti Atelier náš dům Lubomír Křivka.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.