Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miliardáři Kellner a Křetínský koupili německé doly a elektrárny Vattenfall

  13:57aktualizováno  13:57
Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského a finanční skupina PPF Petra Kellnera koupí německé hnědouhelné doly a elektrárny od švédské společnosti Vattenfall. Skupiny o tom v pondělí informovaly v tiskové zprávě.

Aktiva společnosti Vattenfall představují druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. | foto: Jan Brož, MF DNES

„Na základě zkušeností, získaných v rámci naší dlouholeté přítomnosti v středoněmeckém hnědouhelném revíru, jsme přesvědčeni, že EPH je i za současných náročných tržních podmínek připraven na převzetí odpovědnosti související s vlastnictvím hnědouhelných aktiv společnosti Vattenfall v Německu,“ uvedl Jan Špringl, člen představenstva EPH.

Zástupci konsorcia českých skupin a Vattenfallu se dohodli i na kapitálové struktuře společnosti, vlastnící uhelné aktivity společnosti Vattenfall v Německu. Noví majitelé dolů a elektráren zdědí závazky a rezervy v objemu 2 miliard eur (asi 54 miliard korun). Proti těmto závazkům získá konsorcium významná aktiva v hodnotě 3,4 miliardy eur (asi 92 miliard korun). Na účtech společnosti má potom zůstat 1,7 miliardy eur v hotovosti.

Fotogalerie

České skupiny se v nadcházejících letech zároveň vzdaly možných dividend. „Vzhledem k současných složitým tržním, dynamicky se měnícím podmínkám, byla jednou z klíčových vyjednávacích bodů otázka, jak zajistit přiměřenou výši hotovostních rezerv pro splnění těchto závazků,“ řekl Jan Špringl.

EPH uhlí ještě neodepisuje

„Společnost EPH je přesvědčena, že uhlí bude i nadále hrát důležitou roli jako překlenovací technologie, zajišťující bezpečné a nepřerušované dodávky elektrické energie,“ uvedl holding v tiskové zprávě.

Aktiva společnosti Vattenfall představují druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. Patří mezi ně povrchová těžba v dolech Jänschwalde, Welzow-Süd, Nochten a Reichwalde, stejně jako elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. Celkový instalovaný výkon elektráren činí 8000 MW a společnost zaměstnává přibližně 7500 lidí.

Předmětem akvizice nejsou německé vodní elektrárny společnosti Vattenfall. Transakci musí ještě posvětit švédská vláda, která je stoprocentním majitelem Vattenfallu.

Německý ekonomický list Handelsblatt v březnu s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců prý totiž nebyl ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že prodej by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard korun). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší.

Trendu navzdory

Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí. „S našimi relevantními odbornými znalostmi v odvětví, díky disciplíně v oblasti nákladů a efektivnímu řízením jsme přesvědčeni, že hnědé uhlí je v pozici, kdy může úspěšně přispět k rychle se měnícímu německému energetickému mixu,“ uvedl ale dnes Špringl.

O německé doly a elektrárny se původně zajímal i Czech Coal Pavla Tykače – ten ale podle informací Reuters od nabídky odstoupil. Nabídku nakonec minulý měsíc nepodal ani polostátní ČEZ.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.