Podle Grassera statistiky Estonska a Litvy nevypadají příliš dobře. Obě země totiž mají velký problém se splněním inflačního kritéria. V Estonsku loni inflace činila 4,1 procenta a v Litvě 2,7 procenta, přičemž průměr eurozóny dosáhl 2,2 procenta.
To může mít velké dopady i pro Českou republiku, která chce euro přijmout v roce 2010. Podle České národní banky je inflační kritérium špatně nastavené a zastaralé a problémy by s ním mohla mít časem i ČR.
Česko nesmí dva roky před přechodem na evropskou společnou měnu o více než 1,5 procentního bodu překročit průměrnou míru inflace tří členských zemí, které dosáhly nejlepších výsledků cenové stability.
"Kritérium bylo vymyšleno v době, kdy Evropská unie měla méně členů. Teď těch členů má víc. A je naprosto logické, že s tím, jak se počet členů zvyšuje, tak se ty tři nejlepší inflace snižují," uvedl před časem viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
Tehdy však obracel svoje naděje právě k postupu EU při posuzování Estonska a Litvy. Na první pohled je však zřejmé, že evropští činitelé nehodlají ze stanovených kritérií ustoupit.
V úvahu dokonce přichází možnost, že obě pobaltské země by se musely dostat do ekonomické recese, aby vyhověly požadavku EU. Přitom jejich vyšší růst cen je podle ekonomů způsoben zejména nárůstem cen energií, který jen těžko mohou ovlivnit.
Prvním novým členským státem EU, který úspěšně završí přechod na společnou evropskou měnu, tak zřejmě bude Slovinsko, které rovněž plánuje vstup do eurozóny v roce 2007.