Ten chce Brusel nyní založit a vybírat do něj po pěti stech milionů eur ročně (čtrnáct miliard korun) od každé členské země Evropské unie.
"Nepůjde o podporu firem, ale pracovníků – na rekvalifikaci, poradenství, případně na příplatky ke mzdě po omezenou dobu," řekl český komisař Vladimír Špidla, který bude ve středu spolu s předsedou komise José Barrosem předkládat kolegům ke schválení.
Kdo na podporu dosáhne? Podle Špidly Evropská komise uvolní peníze tehdy, když v některém regionu (zasahujícím i do několika zemí) velký zaměstnavatel sáhne k propouštění. Podmínkou bude, že propouštění postihne v daném regionu aspoň tisíc lidí nebo nejméně jedno procento zaměstnanců.
Vznik fondu schválily členské státy na svém posledním summitu. Popudem pro vznik fondu byl mimo jiné i případ americké počítačové společnosti Hewllet-Packard, která ve Francii propustila tisíce lidí.
O podporu budou moci žádat členské země, které také musí garantovat, že peníze rozumně utratí.
Nové členské státy však z fondu příliš nadšené nejsou, protože v něm vidí spíše podporu pro staré členy, které přeměna zastaralých odvětví teprve čeká.
Pro vznik fondu neviděl příliš velký důvod český premiér Jiří Paroubek ani jeho slovenský kolega Mikuláš Dzurinda. "Když se Slovensko těžce restrukturalizovalo, také žádný fond pro zaměstnance zanikajících podniků nebyl," poznamenal Dzurinda.
Špidla nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že střední Evropu ještě čekají zásadnější hospodářské změny než zbytek Unie. Říká, že zrovna v Česku jsou odvětví, která nemají budoucnost a budou pomalu ustupovat modernějším. Příklady však neuvedl.
Eurokomisař je zároveň přesvědčen, že peníze se budou rozdělovat rovnoměrně a nepoplynou jen do jednoho regionu. Celkem má být na sedm let k dispozici 3,5 miliardy eur a nevyčerpané peníze z jednoho roku bude možné převádět do dalších let.
Vznik fondu nicméně záleží na tom, zda a za jakých podmínek se definitivně dohodne velký rozpočet Evropské unie až do roku 2013, který zatím jako nedostatečný blokuje Evropský parlament.
