Ekonomický růst mají nastartovat rozsáhlé veřejné práce při výstavbě různých sítí, propojujících unii.
"Jsme přesvědčeni, že nám to přinese prospěch, ale není to projekt, který by přinesl nějaký zázračný skok," uvedl střízlivě premiér Vladimír Špidla, podle nějž se tato "Evropská růstová iniciativa setkala s vřelým přijetím".
Podle Špidly se zatím "vynořuje asi patnáct projektů, o nichž by se dalo uvažovat" a Česko se mezi ně pokouší protlačit některé dopravní projekty. Česko tak zřejmě navazuje na návrh Evropské komise, která počítala s třicítkou prioritních projektů – tři z nich měly zasáhnout i české území.
Po unii se zatím mluví spíše o pěti či šesti projektech, na těch by se však mělo začít pracovat už od 1. ledna 2004 – měly by totiž na ně být peníze.
To je zatím největší Achillova pata unijních projektů. Také Špidla proto kritizoval, že "není propracována finanční část (iniciativy)". Ohradil se přitom proti ideji, že by k financování unijních projektů mohly posloužit fondy na podporu chudých oblastí. Z těchto fondů totiž chtějí čerpat zejména unijní nováčci včetně Čechů.
Jiným českým problémem je to, že unijní peníze mají zajistit pouze jakousi "startovní jiskru", která zažehne zájem soukromých investorů. "Naším cílem je rychlá mobilizace veřejných a zejména soukromých fondů," uvádí se v prohlášení Evropské komise k této "Evropské růstové iniciativě".
Je otázkou, zda bude pro Čechy i další nováčky tak snadné najít soukromý kapitál na velké unijní projekty. Jen ulehčením je tu návrh, aby se třetina nákladů na přeshraniční projekty financovala z unijních peněz.
Unie má zatím jen omezené prostředky v rezervách pro regionální politiku. Uvažuje se o tom, že by se použily také peníze, ušetřené na rozšíření. Ale i to bude jen zlomek z oněch asi dvou set miliard, které jsou nutné pro první fázi.
