V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomika eurozóny meziročně snížila o 1,7 procenta a v EU o 1,6 procenta.
Oproti posledním třem měsícům loňského roku se ekonomika eurozóny propadla o 2,5 procenta, hospodaření EU mezičtvrtletně kleslo o 2,4 procenta.
S největšími problémy se potýká Lotyšsko, kde ekonomika meziročně klesla o 18,6 procenta. O více než deset procent se propadlo také hospodaření Estonska a Litvy. V Německu klesla ekonomika o 6,9 procenta. - čtěte Německá ekonomika se propadla nejrychleji od roku 1970
V kladných číslech skončilo pouze hospodaření Polska a Kypru. Polská ekonomika vzrostla o 1,9 procenta, na Kypru o 1,6 procenta.
"Hospodářský vývoj na začátku roku se v mnoha zemích světa podobal volnému pádu. V porovnání s předchozím čtvrtletím klesl ekonomický výkon ve všech zemích eurozóny," řekl analytik Patria Finance David Marek. Podle něj se ale již objevují první známky zmírnění recese. K růstu se ale eurozóna zřejmě vrátí až v příštím roce.
Klesly výdaje domácností i export
Za hospodářskou recesí, která podle předpovědí může unii trápit i v příštím roce, stojí propad v celé řadě dalších ekonomických ukazatelů. Spotřební výdaje domácností v 1. čtvrtletí poklesly o 0,5 procenta v eurozóně a o jedno procento v evropské sedmadvacítce. Investice se propadly ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 4,2 procenta v eurozóně a o 4,4 procenta v celé Evropské unii.
Se zpomalením ekonomiky souvisí i citelný pokles vývozu a dovozu. Export se během prvních třech měsíců letošního roku propadl o 8,1 procenta v eurozóně a o 7,8 procenta v EU ve srovnání s posledními třemi měsíci loňského roku.
Import se přitom mezičtvrtletně propadl o 7,2 procenta v eurozóně a o 7,8 procenta v celé unii.
