Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


EU končí s masivními finančními injekcemi do ekonomiky

  12:20aktualizováno  12:20
Evropská unie v posledních týdnech výrazně změnila strategii boje se současným ekonomickým útlumem. Evropští politici jen krátce před důležitým summitem EU, který se uskuteční koncem tohoto týdne, opustili ideu masivních finančních injekcí do hospodářství a finančního sektoru.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Politici se začínají zaměřovat spíše na to, jak snížit deficity rozpočtů. Stále více také kladou důraz na konkurenceschopnost a respektování pravidel hospodářské soutěže.

Odklon unie od finančních stimulů je jasně patrný na chladné reakci unijních lídrů na počínání amerického prezidenta Baracka Obamy, jehož vláda chystá rekordní pomoc tamní ekonomice, s čímž také souvisí prohloubení deficitu rozpočtu USA na výši 1,75 bilionu dolarů, což je 12 procent amerického HDP. Podobného schodku přitom v Unii dosahuje jen Irsko, které ale také bývá označováno za jednu z největších obětí současné krize v Evropské unii.

Američané si ale představují, že globálnímu hospodářství by pomohlo, kdyby své výdaje zvýšila i Evropa. Takovou výzvu vznesl například Obamův finanční poradce Larry Summers, ale v EU nepochodil.

Unie už neplánuje stimulační balíčky

"Ministři se shodli, že současné americké výzvy Evropanům, aby přišli s dalšími rozpočtovými výdaji, v nás nevzbudily zájem," řekl po nedávném jednání ministrů financí eurozóny její šéf Jean-Claude Juncker. Podle něj se rovněž nedá čekat, že by EU ještě přišla s nějakými záchrannými plány a stimulačními balíčky.

Členské státy již na pomoc finančnímu sektoru a ekonomice vydaly dohromady téměř čtyři procenta HDP (zhruba půl bilionu eur) a nejen podle Junckera v tom nehodlají pokračovat. Stejný názor má i český ministr financí Miroslav Kalousek, jehož země v současnosti EU předsedá.

Zatímco Amerika by ráda hovořila o dalších a nových stimulech, EU nyní není připravena začít uplatňovat "nové a nové nástroje", než uvidí, jak fungují nástroje plánu obnovy, řekl Kalousek minulý týden po jednání ministrů financí největších světových ekonomik G20. Šéf české státní pokladny na schůzce zastupoval předsednictví EU.

Unii tak v současnosti podle politiků čekají dvě zásadní výzvy. První z nich je sledování dopadů, které bude mít takzvaný plán obnovy. Ten EU schválila koncem loňského roku a počítal s "napumpováním" zhruba 200 miliard eur (více než pěti bilionů korun) do chřadnoucí ekonomiky. Tato částka přitom představuje zhruba 1,5 procenta unijního HDP. Zda léčba obrovskými výdaji z kapes daňových poplatníků skutečně zabrala, nebude možné posoudit ihned. Plán má nicméně omezenou účinnost pro tento a příští rok.

Krize zhoršila hospodaření řady zemí

Druhou a daleko složitější výzvou, která Unii čeká, je náprava rozpočtových schodků, jež se během hospodářského útlumu a nákladného boje s projevy krize prohloubily. Průměrná výše rozpočtového schodku v Evropské unii by měla letos přesáhnout čtyři procenta HDP a měla by tak být nejvyšší za posledních 15 let.

Ministři financí EU, které během první poloviny letošního roku vede právě Kalousek, nedávno souhlasili s tím, že členské státy by s nápravou měly začít v roce 2010, nicméně ty, které mají veřejné finance v lepším stavu, mohou začít až v roce 2011.

V Evropské unii přitom v současnosti platí, že rozpočtový deficit by neměl překročit tři procenta HDP, hospodářská krize a nutnost sanovat některé finanční ústavy ale hospodaření řady zemí podstatně zhoršila. Evropská komise přitom očekává, že stanovený limit letos prolomí 12 členských států Evropské unie.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stovky migrantů vnikly na území španělské enklávy Ceuta na severu Afriky...
KOMENTÁŘ: Euro a levné peníze zhoršily migrační krizi

Kvalita státní správy v zemích jižní Evropy se od druhé poloviny 90. let povážlivě zhoršila. Viníkem je jednotná evropská měna. A negativně se to podepisuje i...  celý článek

V Aténách v pondělí v půl desáté ráno středoevropského času po pěti týdnech...
Řecko se vrátilo na dluhopisové trhy. Na pět let upsalo tři miliardy eur

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard Kč) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce...  celý článek

Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku. První etapa rekultivace areálu skončila.
Evropská komise peskuje Česko za zpožděné plány k jadernému odpadu

Brusel hrozí Česku žalobou, pokud urychleně nepředloží plán nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Termín vypršel už před dvěma lety.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.