EU kritizuje vládu za veřejné zakázky

  • 3
Zemanova vláda se za dva týdny v pravidelné hodnotící zprávě EU dočká kritiky za časté obcházení výběrových řízení. Brusel tak chce upozornit na skutečnost, že vláda v posledních měsících opakovaně rozhodla o velkých státních zakázkách přímo, bez řádného tendru. Na takové výjimky má sice kabinet podle zákona právo, ale podle šéfa delegace Evropské komise v Česku Ramiro Cibriana se příliš časté využívání výjimky neslučuje se zvyklostmi uvnitř Evropské unie.

Ostatní pasáže hodnotící zprávy budou podle Cibriana letos spíše pochvalné. Kritika se však objeví i v hodnocení jiných oblastí, zejména výsledků boje s korupcí a ekonomickou kriminalitou, péče o státní zaměstnance či vůle politiků reformovat deficitní rozpočet.

V oblasti výběrových řízení bude zpráva patrně velmi konkrétní. "Česká republika se brzy stane členem EU. V členské zemi by tak časté využívání paragrafu 50 nebylo možné," uvedl Cibrian s odkazem na ustanovení, které umožňuje vynechat výběrové řízení, když hrozí časová tíseň nebo pokud tak rozhodne vláda.

Kabinet letos například schválil projekt izraelské firmy Housing and Contruction, která přes Zemanova poradce Kuču nabídla postavit dálnici do Ostravy. Zakázku za 44 miliard korun firma získala, aniž vláda vyzvala jiné k předložení konkurenčních nabídek. 

Stejně jako v případě dálnice do Ostravy vláda postupovala při výběru poradců pro privatizaci energetiky. Firmy Deloitte and Touche, ABN Amro a HSBC se takto bez výběrového řízení dostaly k zakázkám za desítky až stovky milionů korun. Ministr financí Jiří Rusnok postup obhajoval tím, že všechny poradenské společnosti nabízejí zhruba stejné služby a tendr by zbytečně zdržoval.

Několik sporných výběrových řízení, u nichž existuje podezření z konfliktu zájmů, proběhlo též na úrovni městských samospráv. Podle slov hlavního vyjednavače s EU Pavla Teličky se kritika nadměrného využívání "paragrafu 50" skutečně ve zprávě EU objeví. "Je jasné, že do budoucna budeme muset této výjimky využívat stále méně a méně," uvedl Telička.

Evropská komise však zřejmě nezůstane pouze u kritiky postupu u státních zakázek. Chystá se pravděpodobně vyslovit i své výhrady k narůstajícímu deficitu veřejných financí. Zpráva by měla kritizovat především slabou vůli politiků dohodnout se na hlubší reformě rozpočtu v tomto volebním období.

Deficit veřejných financí dosáhne v letošním i příštím roce zhruba pěti procent hrubého domácího produktu. To je výrazně více, než si stanovily evropské země používající jednotnou měnu euro jako strop pro zdraví ekonomiky. V Evropské unii jsou obvyklá procenta tři a tato hranice je považována za normu.

"Bylo by potřebné, aby dostatečný politický konsenzus v otázce reformy veřejných financí přišel alespoň po volbách v příštím roce," upozorňuje Cibrian. O tom, že deficit veřejných financí a s ním i zadlužení země budou dále narůstat, nepodaří-li se prosadit zásadní změny ve struktuře rozpočtu, hovoří i jiné mezinárodní instituce. Naposledy před tímto problémem varoval minulý týden Mezinárodní měnový fond.

Podle Cibriana i Teličky by však celkové vyznění zprávy mělo být kladné, na rozdíl od předchozích let. "Velký pokrok vláda a parlament dosáhly v reformě soudnictví a v přebírání evropského práva, rovněž hospodářství je v lepším stavu než před rokem," uvedl šéf delegace Evropské unie v České republice.

"Pomineme-li otázku veřejných financí, pak se i česká ekonomika vyvíjí dobře, a to z pohledu nezaměstnanosti i inflace," konstatoval Cibrian. Podle Teličky už bude letošní zpráva poslední svého druhu. "Za rok bychom už spolu se zprávou měli dostat verdikt o tom, zda jsme, či nejsme připraveni na vstup. Očekávám, že verdikt bude kladný," uvedl Telička.