Reforma obsahuje řadu ušlechtilých cílů. "Chceme rolníky osvobodit od byrokracie - měli by trávit čas na svém hospodářství, ne vyplňováním formulářů," řekl při zveřejnění reformních návrhů evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler.
Unie by měla zastavit poskytování dotací podle rozlohy a produkce farem. Hlavním hlediskem má být, jak kvalitní potraviny se na farmě vyrábějí a jak hospodáři na své půdě chrání životní prostředí. "Jde o to, aby zemědělci už nebyli placeni za nadprodukci, ale za to, co od nich veřejnost vyžaduje," řekl Fischler.
"Budou vyplňovat stejné množství formulářů jako dosud," reagoval na Fischlerovy návrhy skepticky pravicový europoslanec Jean-Claude Martinez. Místo papírů o výrobě mléka či obilí budou podle něj farmáři vypisovat doklady o své kvalitnosti a ekologičnosti.
Fischler si uvědomuje, že unie musí udělat nějaký větší reformní krok. Většině členských zemí se to sice nelíbí, jenže skandálů kolem potravin bylo v poslední době až příliš mnoho. "Je tu nebezpečí, že zemědělci ztratí důvěru spotřebitelů," varoval komisař.
Nechce však přijít o 44 miliard eur, jež unie na podporu farmářů každoročně vydává a jež dělají z jeho úřadu jeden z nejmocnějších postů v Bruselu. A tak i když reforma počítá se snižováním dotací o pětinu během sedmi let, Fischler ujistil, že "peníze v zemědělství zůstanou, budou jen jinak rozděleny".
Ten, kdo se postará o kvalitu, může prý dostat ještě více než nyní. Podle Fischlera mají unijní zemědělci na dotace plné právo. "Žádá se od nich více než od jiných, a to vytváří právo na finanční vyrovnání. Je nutné platit veřejné statky, které trh neplatí, ale veřejnost vyžaduje," tvrdil.
Podle něj k nim patří udržování krajiny, ochrana zvířat a přírody. "Ale musí to být průhledné, proto navrhujeme zřídit zemědělský audit," nechal se slyšet komisař.
Šlo by vlastně o síť kontrolorů, dohlížejících na plnění nových pravidel.
Přírodě mají prospět kroky k omezení intenzity výroby. Evropští farmáři mají napříště dostávat roční dotace ve výši maximálně 300 tisíc eur ročně. Dosud dostávala některá hospodářství na základě své produkce až dva miliony. Toto opatření se dotkne hospodářství o rozloze větší než 600 či 700 hektarů.
Ta mají zejména bohatí angličtí farmáři (asi 600 lidí) a pak družstva ve východním Německu. Pro ně je aspoň jedna úleva: vedle maximálních dotací 300 tisíc eur ročně mohou získat ještě 3000 eur na zaměstnance. To platí všude, kde na farmě pracují více než dva lidé.
Zveřejnění návrhu reformy je v nejlepším případě jen startovním výstřelem k jednáním o tom, jak má zemědělství v EU vůbec vypadat. Řada států se staví proti tomu, aby se o reformě jednalo už nyní. Fischler měl totiž podle původních očekávání předložit jen vyhodnocení zemědělské politiky v EU.
Změny v EU Polsko vítá, Česko se bojí
Východoevropští kandidáti vstupu do Evropské unie vesměs přivítali návrh reformy společné zemědělské politiky Evropské unie, někteří včetně Česka se jich však poněkud obávají. Vládní činitelé, zástupci farmářů i experti se nicméně shodují na tom, že plány komisaře Franze Fischlera dávají odpojením dotací od objemu produkce větší prostor východoevropským zemědělcům a slibují více peněz pro méně intenzivní zemědělství a pro rozvoj chudého venkova.
V kandidátských zemích se však bojí, zda Fischlerův plán nebude zlikvidován nebo odsunut v procesu vyjednávání v EU. Noví členové by se pak museli spokojit s dosud navrhovanými podmínkami vstupu, jež považují za nespravedlivé.
Většina návrhů jakoby byla šita přímo na míru Polsku, největší z osmi postkomunistických zemí, jež hodlají vstoupit do EU v roce 2004, a kde jsou dva miliony převážně malých farem. Právě v Polsku mohou být jednání o zemědělství při vstupních rozhovorech do EU klíčová .
"Většina návrhů se zdá být pozitivní," řekl šéf hlavního polského farmářského svazu Wladyslaw Serafin. "Zvýšení plateb menším farmám jim rozhodně pomůže dostat se rychleji na normy EU." Obavy však reformy vzbuzují tam, kde narozdíl od Polska v minulosti komunisté prosadili rozsáhlou kolektivizaci, tedy zejména v Česku. EU chce totiž omezit přímé platby velkým zemědělským podnikům na 300 tisíc eur ročně.
"Je to past pro kandidátské země, jejichž zemědělství spoléhá na velké výrobní jednotky," řekl náměstek českého ministerstva zemědělství Tomáš Žídek. Podle něho zemědělci v současných členských zemích na reformě spíše získají, protože jejich hospodářství bývají spíše menší.
V Maďarsku byla reakce na plán reforem klidná. Vláda zopakovala kritiku dosavadních návrhů Evropské komise uvolňovat novým členům přímé platby postupně v průběhu 10 let s počáteční úrovní 25 procent nynější výše v EU.
Analytici se domnívají, že Fischlerův krok, který přišel dříve, než se čekalo, byl motivován cílem zajistit úspěch jednání o rozšíření. Komisař Günter Verheugen poletí prezentovat Fischlerův balík nejdřív do Varšavy. Polská vláda totiž postoj Bruselu k zemědělským dotacím pro nové členy kritizuje nejvíce.
