Stane se z bankovního tajemství jen pouhá pověst? Na letitá pravidla se slétly jako sršni evropské vlády, které mají v krizi hluboko do kapes a v přístupu bank vidí jednu z příčin toho, proč se nedaří krmit státní rozpočet daněmi. Na středečním summitu se šéfové vlád 27 zemí přiblížili na dosah konce bankovního tajemství. Zásadní byl ústupek Rakouska, v jehož bankách mají cizinci uloženo 35 miliard eur, tedy desetinu tamních vkladů.
Rakousko po letech až nyní připustilo, že by evropským kolegům posílalo data o zahraničních majitelích účtů. S evropským návrhem "plně souhlasilo". Znělo by to revolučně, kdyby si Vídeň a Lucemburk nedaly přece jen zásadní podmínku. Jejich ochota spolupracovat se totiž odvíjí od toho, zda se "odhalí" i Švýcarsko.
"Přáli bychom si, aby nejprve proběhla jednání se Švýcarskem," řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, i když to prý není nutná podmínka. "Ve světle těchto jednání se rozhodneme, jak doufám, do konce roku," cituje ho Reuters.
Švýcarsko je jejich velký bankovní konkurent. I když není v EU, je pod velkým tlakem Spojených států, které ho dotlačily k poskytování informací o účtech Američanů. A nyní tuto "indiškréci" vyžaduje i Evropská unie. "Není pochyb o tom, že výměna informací o všech druzích příjmů bude v budoucnu pravidlem," řekla kancléřka Angela Merkelová.
Na daňových únicích firem i soukromníků přicházejí státy EU odhadem o bilion eur (více než 25 bilionů korun) ročně. Státy se navíc zaměřují na to, aby firmy platily daně poctivěji a nepřeváděly zisky do zahraničí, jako to dělají americký Google či Apple v Británii nebo Irsku. "Dnes měli daňoví podvodníci špatný den," řekl ve středu rakouský kancléř Werner Faymann.
Jak by to mělo fungovat?
Členské státy EU a pět dalších zemí včetně Švýcarska si už několik let některá bankovní data vyměňují na požádání při podezření z nekalých činů, ale jednou ročně si vymění jednu sadu informací automaticky. Jde o informace takzvaně úrokového charakteru - na účet připsané nebo vyplacené úroky, příjmy z cenných papírů apod.
"To se má změnit... a rozšířit na všechny typy příjmů v zahraničí. Jde o dopracování evropského systému, aby pokrýval totéž, co americký systém podle zákona FATCA," vysvětlil mluvčí Stálého zastoupení ČR v Bruselu Michal Bucháček. Podle tohoto zákona posílají daňové správy zemí, které dohodu podepíšou, do USA jednou ročně informace o účtech amerických občanů. Evropskou obdobu amerického zákona má předložit Komise už příští měsíc, v červnu.
V Česku by data sbíralo finanční ředitelství a přeposílalo by je finančním úřadům.
Podle českých vyjednavačů se evropské státy snaží docílit toho, aby se automaticky vyměňovaly informace o všech zahraničních příjmech - úrocích, dividendách, příjmech z pronájmu, penzích a dalších spořeních, zkrátka vše, co projde zahraničním účtem. Česká vláda na výměnu dat příliš netlačí, mnoho si od ní neslibuje. A premiér Petr Nečas je skeptický i k tomu, že by se dohoda o automatické výměně dat uzavřela ještě letos.
Francouzský prezident François Hollande však zdůrazňuje: "Nemůžeme přistoupit na to, že některé společnosti unikají placení daní způsobem, který je legální," řekl. A evropský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, rovněž Francouz, ve čtvrtek přitvrdil. Oznámil, že odhalování neskončí jen u bank. "Informační povinnost hodláme rozšířit i na velké společnosti a skupiny," uvedl. Své představy Komise předvede v příštích měsících.
