Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Itálie chce zrušit centové mince. Výroba vyjde draho a upotřebení je mizivé

  12:57aktualizováno  12:57
Itálie plánuje zrušit mince v hodnotě jeden a dva centy. Platit se s nimi dá jen velmi omezeně a výroba vyjde dráž, než je jejich nominální hodnota. Návrhy na zrušení drobných se objevují i v dalších zemích.

Italský eurocent může brzy zmizet z oběhu. | foto: Profimedia.cz

Blížící se doba dovolených přinese i značnou zátěž pro peněženky Čechů. To není myšleno v přeneseném smyslu, ale doslova. Kdykoliv si turista v zemích platících eurem vymění české koruny za evropskou měnu, jeho peněženka náhle ztěžkne. Příčinou je značné množství centových a dvoucentových mincí.

Ty neobtěžují jen turisty, ale především místní. Centové mince mají jen minimální hodnotu na to, aby s nimi šlo pořádně nakupovat. V restauracích se většinou zaokrouhluje na jedno desetinné místo, většina automatů centy nepřijímá a jejich odpočítávání u kasy supermarketu ve chvíli, kdy za zákazníkem stojí netrpělivá fronta, není nijak příjemnou záležitostí. Výsledkem je, že se centy hromadí a jen obtěžují své držitele.

Stále více zemí se proto centových mincí zbavuje. Naposledy se ke kroku odhodlali v Itálii. Vláda premiéra Mattea Renziho předložila návrh, který má mince v hodnotě jednoho a dvou centů zrušit od ledna příštího roku. Veškeré ceny by se tak měly zaokrouhlovat na částku končící minimálně centovou pětkou.

Nezadržitelný trend

Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se jedná o významný krok pro celou eurozónu. Itálie je totiž třetí největší ekonomikou používající euro a zrušení mincí nejmenší nominální hodnoty může k podobnému opatření přimět i další země.

V některých menších státech se už drobné fakticky nepoužívají. Například finské jedno- a dvoucentovky se nikdy nedostaly do oběhu a byly vyraženy výhradě pro sběratelské účely. Pokud se do země dostaly centovky ze zahraničí, často končily v odpadcích. Finové pro ně neměli vzhledem k vysoké úrovni cen žádné upotřebení.

Také v Nizozemsku, Irsku či Belgii byly nejdrobnější mince buď zrušeny či se nepoužívají, neboť ceny jsou zpravidla zaokrouhlovány na pěticenty. Podle serveru magazínu Focus podporuje zrušení mincí i většina Němců. Proti jsou podle německého rozhlasu naopak obchodníci, kteří se snaží zvýšit zisky pomocí nezaokrouhlených, „baťovských“ cen.

Argumenty pro vyřazení drobných mincí z oběhu přitom nejsou jen praktické, ale i ekonomické. Výrobní náklady na jednu centovou minci jsou 1,65 centu, tedy více, než je její hodnota. Někdejší komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn už před čtyřmi lety upozornil, že EU stály centovky 1,4 miliardy eur.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Evropa prověřuje kartel německých automobilek, hrozí jim miliardové pokuty

Antimonopolní orgány Evropské unie dostaly zprávy o možných kartelových dohodách mezi německými automobilkami a nyní tato podezření vyšetřují. V sobotu to...  celý článek

Jean-Claude Juncker na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)
Dvojí kvalita potravin v EU není nevýznamný problém, připustil Juncker

Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se...  celý článek

Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku. První etapa rekultivace areálu skončila.
Evropská komise peskuje Česko za zpožděné plány k jadernému odpadu

Brusel hrozí Česku žalobou, pokud urychleně nepředloží plán nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Termín vypršel už před dvěma lety.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.