Poklička pro výdaje měla být závazná a zajistit, aby se neutrácelo stále více.
Návrh státního rozpočtu na rok 2005, který půjde začátkem září na vládu, ale počítá s tím, že se příští rok utratí o deset miliard korun navíc. Schodek by měl zůstat stejný, 94 miliard korun, protože vyšší výdaje pokryjí vyšší příjmy.
Česko tím však poruší limity, jejichž plnění slíbilo Evropské unii v rámci přípravy na zavedení eura. A ještě provedlo přesně to, před čím unie ministra financí Bohuslava Sobotku v Bruselu varovala.
"Vyšší příjmy než v rozpočtu plánované by měly být použity na snižování schodku," vyzvala Rada ministrů financí EU Česko letos na jaře, kdy jeho závazky snižovat dluhy hodnotila.
Sobotka nechává konečné rozhodnutí na vládě. "O zvýšení stropů pro výdaje žádat nebudeme. A vláda musí určit opatření, aby byl dodržen konvergenční program," říká Sobotka.
To nebude vůbec jednoduché, protože kromě deseti miliard zahrnutých navíc v rozpočtu chtějí ministři ještě dalších 32 miliard korun hlavně pro zemědělce, školy a na sociální dávky.
Deset miliard korun, které se mají utratit navíc, bylo přitom původně určeno na vládní priority, ale teď už jsou podle úředníků "vyplýtvané" na běžné věci.
Úspory nejsou ani na papíře
Problémům s rozpočtem čelí vláda hlavně proto, že slibované úspory nejsou tak velké. Dosud se plnění schodku dohánělo zvyšováním daní, to už je však pomalu u konce.
S výjimkou cigaret by už žádné daně růst neměly. A výrazné konkrétní úspory nejsou ani v novém vládním programu. Naopak Vladimír Špidla ještě letos svým rozdáváním zkomplikoval vládě hospodaření v příštích letech.
Zvýšení rodičovského příspěvku o tisícovku od letošního května přijde každý rok navíc na čtyři miliardy korun. A s tím původní plány vlády vůbec nepočítaly. Ekonomové proto nastupující vládě moc nevěří, že by se poprala se snižováním dluhů tak, jak má naplánováno.
"Rozpočtové deficity se moc nesnížily za Špidly a nesníží se ani teď za Grosse," říká Charles Robertson z ING Bank. Neochota šetřit znamená, že Češi budou mít euro v peněženkách později. Vláda dnes mluví o termínu 2010, ale malý pokrok ve snižování dluhů jej může odsunout.
"Pomalý postup rozpočtových úspor a penzijní reformy si vyžádá zřejmě nová opatření, pokud bude chtít vláda dodržet cíle, které si dala," píše ve své poslední zprávě analytička Commerzbank Securities Barbara Nestorová. Horší vývoj, než má vláda načrtnutý, čeká i Evropská komise.
