A psychologové si lámou hlavu, jak se s tím lidé vyrovnají - zvláště když po cenovém šoku přijde záhy i mzdový: "zmenší" se i výplaty. V Německu se počítá s "efektem dovolené v USA".
Když totiž Němci vyrazí do Ameriky, zdají se jim ceny naráz dvakrát nižší, a protože jsou ještě k tomu na dovolené, vesele utrácejí. Rakouský hospodářský psycholog Erich Kirchler předpovídá po 1. lednu 2002 prudké změny v chování lidí.
Nejdříve se podle něj nebude nic dít. Pak se prosadí psychologický efekt nižších čísel a lidé začnou více nakupovat. To jim vydrží až do chvíle, kdy přijde první europlat. Pak se zase vše vrátí k "normálu".
Do hry vstupuje i strach. Odborníci soudí, že tam, kde budou mít lidé obavy ze skrytého růstu cen, poklesne na čas po zavedení euro poptávka. Jako příklad se uvádí Španělsko: místní lidé tu zápasí s obtížným přepočtem (euro je 166 peset), a navíc mají obavy, že ceny s novou měnou skrytě vzrostou až o dvě třetiny.
V Řecku se zase bojí úřady: nevědí totiž, jak lidé zareagují, až místo balíčku bankovek dostanou jen jedno či dvě stoeurovky. "To bude pro ně opravdu velký šok. Zaměstnavatelé se asi rozhodnou vyplácet mzdy v co nejmenších hodnotách, aspoň po několik prvních měsíců," snaží se odhadnout situaci představitel aténské obchodní komory.
Příchod euro má i jiná úskalí. Pro Belgičany a Francouze to například znamená, že tentokrát musí odložit dokupování vánočních dárků. Po 1. lednu je totiž doma nečekají žádné zimní výprodeje jako jindy.
Úřady usoudily, že je lépe vyčkat s nimi do 19. ledna, až bude nová měna plně fungovat. "Musel byste inzerovat cenu ve francích, a přitom uvést, jaká cena je to v euro, a vedle toho byste musel ještě sdělit, že teď je to o čtvrtinu nebo polovinu levnější. To by byl pro spotřebitele obrovský zmatek," hájí toto opatření Baudouin Velge.
Ví, o čem hovoří, neboť působí jako vedoucí ekonomické sekce Federace belgických podniků. Ve snaze dát lidem čas na zažití nových cen, ohlásil obchodní řetězec Carrefour, že od poloviny listopadu do poloviny března nemění v Belgii ceny svého zboží (čímž se vyhne i výprodejům).
"Chceme, aby po startu euro spotřebitelé nadále nakupovali s plnou důvěrou," vysvětlila tento krok mluvčí Genevieve Bruynseelsová. Carrefour tak reaguje na obavy expertů, kteří varují, že ani slevy z výprodejů nemusí lidi přilákat, pokud budou mít příliš velký strach ze skrytého zvyšování cen.
Mezitím propočítávají amsterdamští železničáři další efekt euro: délku front u pokladen. Prodej jednoho lístku se s eurem prodlouží o třicet sekund. Tolik času potřebují lidé navíc, aby našli potřebnou hotovost a ověřili si, že dostali správně vráceno. Půl minuty není zdánlivě moc, ale k vytvoření dlouhých front to stačí.
A to ještě nikdo neví, k čemu povede faktická proměna obchodů ve směnárny. Supermarkety, butiky i trafiky a zelinářství totiž musí přijímat zanikající měny, drobné nazpátek však mají vracet už jen v euro.
Obchodníci nadávají už teď. Důvodem jsou mince. "Je to šílené. Už pár dní je dostávám po desítkách. Staří lidé mi připravují ruličky pečlivě zabalené v novinovém papíře," stěžuje si jeden z bruselských pekařů. Nemůže s tím nic dělat - podle zákona mu mohou lidé zaplatit v mincích až 2320 franků (asi 2000 korun).
Problém neskončí stažením starých peněz. Euromince mají větší hodnotu než řada dnešních bankovek, a tak lidé začnou při placení používat opět více kovu. Odborníci jen hádají, kolikrát více to bude: Třikrát? Čtyřikrát? Nebo desetkrát? V řadě zemí se navíc poprvé po dlouhé době objeví u cen desetinné čárky.
"Desetníkové ceny vymizely při prodeji (v Belgii) asi před deseti lety. Jejich návrat bude velká věc," konstatuje Paul Vanholfbeeck. Lidé si však ještě pamatují, že byly, a dodnes občas platí aspoň půlfranky.
Co taková Itálie? Tam čísla za desetinnou čárkou zmizela už před půl stoletím. A tak jeden ze šotů na euro, vysílaný v místních televizích, ukazuje, jak vyplnit šeky, kde je desetinná čárka.
Nejde však jen o návyky lidí - obchody a banky musí také měnit vybavení. Řada automatů, pokladen a počítačů není připravena na používání desetinné čárky. Na zvládnutí prvního šoku z euro mají lidé dva měsíce. Po tu dobu budou ve většině zemí platit jejich staré měny a bude fungovat systém dvojích cen.
Jen platnost německé marky končí už 31. prosince, ale staré peníze budou obchody a banky přijímat až do 28. února 2002 stejně jako ve většině eurozemí. A jen Francie, Irsko a Nizozemsko chtějí zbavit své obchodníky problémů s dvojí měnou před koncem února. Nizozemský gulden se přestane používat 29. ledna, irská libra a francouzský frank o týden či dva později.
