Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Euromince: Pro tvůrce to byla domácí práce

  12:02aktualizováno  12:02
Z obrazovky září tvář nové euromince a také na stole leží několik návrhů. "O této věci ale nepište. Je to zatím jen projekt," říká sporý čtyřicátník s tmavým knírkem. Luc Luycx chce zatím mluvit jen o těch svých mincích, které již chrlí razicí stroje v řadě zemí unie. Tento designér bruselské Královské mincovny navrhl společnou stranu všech euromincí: od 1. ledna 2002 je začne používat 300 milionů Evropanů.

Tady za tímto stolem jste dělal své euronávrhy?
Ne, ne. To jsem dělal soukromě, doma. Tady o tom nikdo nevěděl a mé návrhy ani nikdo neviděl, dokud neproběhlo celé výběrové řízení.

Předpokládám, že jste měl už nějaké zkušenosti s belgickými mincemi. Které z nich jste dělal?
Žádné. Když jsem sem přišel, všechny už existovaly. Podílel jsem se jen na některých úpravách těchto mincí a navrhoval jsem pamětní mince. Ale běžně používané mince, to jsem tady až do eura nedělal.

Jak jste se dostal k práci mincovního návrháře? Vystudoval jste něco takového?
Ne. Přišel jsem sem před patnácti lety jako informatik. Zpočátku jsem se staral o první počítače pomáhající při rytí mincí. Vždy jsem ale rád kreslil. Když mi bylo šest, byl na mne bratr mé babičky velmi hrdý: nakreslil jsem mu zpaměti postavy ze seriálu Flintstone. Ještě dnes čas od času udělám obrázek, když mne o to někdo požádá. A svého času jsem kreslil i komiksy.

A jak to bylo s vámi tady v mincovně?
Postupně jsem přešel od počítačů k designu, k navrhování medailí a pamětních mincí. Ale teď nedělám nic jiného než mince. Nyní chystám například sadu pamětních mincí pro Španěly, kteří budou příští půlrok předsedat unii.

Pamatujete si ještě na svůj první zdejší návrh?
Ano. Byla to pamětní medaile k mozartovskému výročí.

Jak jste došel od Mozarta k euromincím?
Přihlásil jsem se do soutěže. Pak jsem dostal sešit se všemi technickými údaji a s požadavky, co na minci lze mít, a co ne. Na výběr byla tři témata: evropský námět, slavné evropské osobnosti nebo architektura. Ta dvě poslední jsem považoval za příliš delikátní. Tak u slavných osobností se člověk vždy nakonec zaměří na určitou zemi. Pak jsem se rozhodl použít téma Evropy, co Evropa dělá. Hodně jsem o tom četl. Po nějakém čase mě napadlo využít téma mapy, tedy tvaru, podoby mapy Evropy. Měl jsem i jiné motivy, ale nakonec jsem se rozhodl pro tento.

Jak dlouho vám trvala příprava návrhu?
No, já si nejdříve sehnal a pročetl řadu věcí o Evropě. Pak jsem hledal vhodný nápad. Ten pak rozpracováváte a děláte předlohu. Celkem mi to zabralo několik týdnů.

Co se pokoušíte říci obrazy na svých euromincích?
Začíná to tím, kde je Evropa umístěna na zeměkouli, kde se na ni nachází: to je u jedno-, dvoua pěticentů. U desetníků, dvacetníků a padesátníků jsou vyobrazeny všechny členské země unie, které ještě nejsou spojené. A na jedno- a dvoueuru je už mapa spojené Evropy. Má se tím ukázat postup od Evropy se zeměmi zvlášť ke spojené Evropě.

Spojená Evropa tu je, ale bez příštích členů. Počítá se na mincích nějak i s nimi?
Ano. Je tam místo i pro unii po rozšíření. Na každé minci je rok její ražby, a tak na nich bude možné vidět, kdy se která země stala součástí unie. Myslím, že tyto mince se začnou razit hned po vašem vstupu. Ale nevím, zda právě mne požádají, abych provedl potřebné úpravy map.

Jaký význam mají další grafické prvky?
Na každé minci jsou zvýrazněny jejich hodnoty - snažil jsem se je udělat co největší. Podle mě je nejdůležitější, aby je snadno našli i lidé se špatným zrakem.

A co těch šest linek ukončených hvězdičkami, které jsou také na každé minci?
I to je pomůcka pro slepé nebo špatně vidící lidi. Záleží na tom, kde jsou umístěny. Tak u centů běží šikmo, zprava doleva. U desítek centů a u euromincí jsou tyto linky kolmé. V prvním případě jsou umístěny v levé části mince, u jedno- a dvoueura v pravé části. Poslouží to pro první orientaci při hledání hodnoty - pak lidé musí buď nahmatat hodnotu samu, nebo obrubu. Ta se u každé mince liší podle její hodnoty.

Obrubu jste také dělal vy?
Ne, to přišlo až později. O téhle věci rozhodla Evropská ústřední banka. Když jsem euro navrhoval, o obrubě mincí se ještě vůbec nemluvilo. To přišlo až potom.

A co barva mincí - na to jste měl vliv?
Barvu zpočátku také nikdo neznal. Nevědělo se, jaký kov či slitina budou použity. Zpočátku nebylo dokonce ani známo, že jedno- a dvoueura budou dvoubarevná. To se rozhodlo až potom a já pak musel některé věci upravit. Ale to už jsou otázky bezpečnosti mincí.

Na bankovkách jsou autoři podepsáni. Na mincích je to jak?
Zpočátku to nebylo, ale ptal jsem se, zda by tam bylo možné umístit mé malé iniciály, a oni s tím souhlasili. Na všech mincích od centu po eura jsou tak nyní dvě malá, do sebe vložená L.

Jak lidé na vaše návrhy reagují?
Je to jako u obrazů, některým lidem se líbí, jiní jsou kritičtí.

A co se líbí?
Že mince jsou jasné a esteticky pěkně udělané.

Co říkají kritici?
Ti měli výhrady zejména k hranicím, které zpočátku nebyly moc detailní, protože to ani nebylo mým cílem. Tak třeba na žádost Španělska jsem přidával Kanárské ostrovy - původně jsem si říkal, že leží už příliš stranou od Evropy, ale Španělé si je vyžádali. Já se tomu zpočátku bránil. Bál jsem se, že to bude moc malé a že lidé to budou brát jako vadu na minci. Nakonec se tam daly všechny ostrovy, které měly větší než stanovenou minimální velikost. Dnes jsou mapy na mincích detailnější, než když jsem je navrhoval.

Víte, proč jste vyhrál, jaká témata volili jiní?
To jsem zpočátku nevěděl, protože soutěž byla velmi anonymní. Nikdy jsem neviděl většinu těch návrhů, jež udělali jiní - až později jsem viděl těch devět, které postoupily do posledního kola.

Jaké byly první chvíle, když jste se dověděl o svém úspěchu?
To byl pane poprask! Byl jsem pěkně překvapen, když pro mne přijeli, abych jel do Amsterodamu na zasedání ministrů, kde bylo vyhlášeno rozhodnutí poroty tvořené více než tisícovkou lidí. Všichni na to tady byli pyšní.

A vy?
Já byl spokojen, už když jsem se tady v Belgii dostal mezi první tři. Nemyslel jsem, že se dostanu dále. Ale vybrané návrhy postupovaly na unijní úroveň, kde se mezi šestatřiceti předlohami z dvanácti zemí vybralo devět. Mezi těmi se nakonec rozhodlo, a to i za účasti slepých lidí. Ale nikdo nevěděl, odkud který návrh je.

Jak dlouho myslíte, že se ty mince budou používat?
Nevím, ale myslím, že je to na několik desetiletí.

Co je na vaší práci nejzajímavější, nejvíc vzrušující?
Začínám od návrhu a mohu jej sledovat až po konečný kus. Vše sleduji - člověk se tím také učí. Když pak vidíte návrh ve zkušebním odlitku, říkáte si: Tady se to dá upravit, tady je to lepší změnit. A až do poslední chvíle můžete dělat dodatečné úpravy a opravy. Každý kus, každá medaile či mince je jiná - je to tvůrčí práce.

Máte vedle své práce čas ještě na něco jiného?
Ano. Na zahrádku, na výlety na motorce nebo s rodinou na kole či v autě. Čas od času dělám nějaké umění, ale na to nemám moc času. Tady sedím u počítače, a tak se doma v Termondu (na severu Belgie) snažím dělat něco jiného, zcela opačného.

Máte své euro už v kapse?
I když se vyrábí v této budově (Královské mincovny), ani já je nemám. Musím také vyčkat až na počátek příštího roku.

Designér bruselské Královské mincovny Luc Luycx navrhl společnou stranu euromincí, které se začnou používat 1. ledna ve dvanácti evropských zemích

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jean-Claude Juncker na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)
Dvojí kvalita potravin v EU není nevýznamný problém, připustil Juncker

Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se...  celý článek

Příznivci Svbodných se sešlo na Klárově, aby upozornili na směrnici EU, která...
Prostě to zregulujeme. Bruselské předpisy jdou na hranici zákonů fyziky

Prodejci elektroniky nakupují od výrobců a distributorů poslední neúsporné vysavače. Ty po rozhodnutí Evropské unie časem zmizí i z regálů obchodů. Požadavky...  celý článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron před Elysejským palácem v Paříži (6....
Macron privatizuje státní firmy, chce miliardy na inovace

Francie plánuje odprodat svůj podíl v některých firmách, jako je národní loterijní společnost, hlavní pařížský provozovatel letišť a další státní podniky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.