Tento problém se znovu otevřel v souvislosti se Slovenskem. To chce společnou měnu přijmout již v roce 2009, ale jeho plány může ohrozit právě míra inflace. Ta je jednou z pěti podmínek pro přijetí eura.
- veřejný dluh nepřekročí 60 % HDP
- inflace nepřekročí průměr tří zemí s nejnižší inflací o více než 1,5 %
- kurz měny se 2 roky nevychýlí z pásma daného Evropskou unií
- nominální úrokové sazby se neodchýlí od tří nejlepších zemí s nejnižší inflací o víc než 2 %
Celkem devět europoslanců z nových členských zemí poslalo dopis ministrům financí Evropské unie, aby otázku nastolili na nejbližším zasedání ministrů financí EU, které se uskuteční již 10. července. Dopis dostanou i další představitelé Unie, ale jakoukoliv změnu lze čekat jen velmi těžko, uvedla ČTK.
Vhodnost maastrichtských kritérií zpochybnil i guvernér České národní banky. "Nastavená inflačního kritéria vůči třem zemím bylo před deseti lety správnou volbou. Nyní však máme jinou kotvu - definici cenové stability Evropskou centrální bankou," řekl Financial Times Zdeněk Tůma.
Ta podle něj lépe vymezuje zdravou úroveň inflace pro členy Unie než průměr tří zemí s nejnižší cenovou hladinou.
Unie inflační požadavek měnit nechce
Evropská centrální banka (ECB) i Komise však na změnu inflačního kritéria zatím neslyší. Brusel právě kvůli inflaci odmítl do euroklubu přizvat například Litvu. Ta v rozhodném období překročila požadované kritérium o 0,07 procentního bodu. - více zde
Inflace je pro Unii klíčová. Dokládá to například dokument, ve kterém ECB nabádá Slovensko, aby omezilo vládní výdaje, jinak se cenová hladina zvýší nad požadovanou laťku.
V textu se píše, že pokles inflace na Slovensku je pozoruhodně nízký a dlouho nevydrží. Vývoj cen bude přitom při rozhodování o přijetí země do eurozóny možná důležitější, než samo splnění inflačního kritéria.
"V případě Slovenska je zásadní otázkou, zda bude vývoj inflace trvaleji udržitelný, až se vytratí příznivý vliv zhodnocení směnného kurzu slovenské koruny vůči euru," uvedla banka. - více zde
