Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


„Eurosmůla“ Slováků: místo růstu přišla krize

  1:40aktualizováno  1:40
Slováci po přijetí eura zbohatli. Díky směnnému kurzu ze slovenské koruny na euro. Kvůli nástupu krize ale jen na chvíli a teď jsou rozčarovaní. Bouří se proti pomáhání měně, kterou většina z nich před třemi lety vítala. Stejně tak podpora Čechů euru klesla na rekordní minimum. Pocit, že nás koruna před problémy eurozóny uchrání, je ale jen falešný.

Aktuálně by se mělo Slovensko zaručit 7,7 miliardy za záchranu eura. | foto: Gabriel Kuchta, SME.sk

Pokud by čtvrt roku před přijetím eura nezačala největší ekonomická krize od třicátých let minulého století, tak teď by nejspíš Češi, a hlavně tuzemské firmy, euro Slovákům ve velkém záviděli. A Česko by mělo minimálně pevný termín, odkdy se u nás eurem začne také platit, nebo bychom se už připravovali na poslední rok s korunou.

Jenže situace vypadá úplně jinak. Slováci nechtějí euru pomáhat a Češi v apetitu na přijetí měny úplně otočili. Zatímco v dubnu 2008, tedy před nástupem krize, chtělo euro 45 procent lidí, letos v létě to bylo jen 21 procent. Nejméně od roku 2001, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění otázku pokládá.

Slovenská krize

Slovensko mělo totiž trochu smůlu. Zatímco předkrizové rostoucí časy dávaly možnost rychle dát do pořádku veřejné finance, čehož tamní politici využili, ke skutečné výměně bankovek došlo až po vypuknutí krize.

Tamní exportní firmy tak přišly o konkurenční výhodu vyplývající z možného zlevnění vlastních výrobků v zahraničí přes oslabení vlastní měny.

Na druhou stranu je nutné přiznat, že ani slabá česká koruna v době největší krize tuzemské firmy moc nechránila. Slováci se ovšem sami dostali do horší pozice také kvůli tomu, že slovenská koruna (zřejmě i vlivem spekulací) před stanovením pevného směnného kurzu s eurem prudce posílila. Slováci tak sice obratem zbohatli v zahraničí, ekonomika však přišla o část konkurenceschopnosti.

Krizové roky bolely země s eurem i bez něj

A nástup eura v krizovém roce 2009, který sám o sobě znamenal horší časy, nebo alespoň jejich vnímání, s jakoukoli měnou, dál vztah Slováků k euru poznamenal.

Místo toho, aby tamní firmy začaly naplno využívat výhod společné měny a zemi zaplavily štědré dotace, začalo se šetřit. Ani to by slovenskou víru v euro asi úplně nezviklalo, kdyby nepřišly problémy s předluženým jihem eurozóny a nezačala sháňka po penězích na záchranu eura. Tedy úplně jiný gard peněžního toku, než všichni čekali.

Na první pohled to tedy vypadá, že Slováci na zavedení eura prodělávají. "Nucené schválení eurovalu na druhý pokus zatíží Slovensko takovou měrou, že žádné údajné výhody v oblasti investic nebo zahraničního obchodu nemohou tuto zátěž kompenzovat," myslí si Pavel Kohout z firmy Partners.

Aktuálně by se mělo Slovensko zaručit 7,7 miliardy za záchranu eura. I kdyby Slováci řekli eurovalu ne, euro kvůli tomu nepadne, ale bude to pro ně další nepříjemnost a důvěryhodnost eurozóny dostane další zásah. Euro je přitom klíčové i pro českou ekonomiku.

Češi se teď mohou sice opájet dobrým pocitem, že euru a jeho aktuálním problémům "unikli", ovšem případný rozpad eurozóny by českou ekonomiku stejně smetl.

Slováci proto společně s námi mohou věřit v jediné: že se euro podaří zachránit v dobré kondici a evropská ekonomika začne opět růst.

Pokud se tak během několika let skutečně stane, začnou Slováci ze společné měny opět profitovat. A v Česku se začne opět hovořit o jejím brzkém zavedení.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příznivci Svbodných se sešlo na Klárově, aby upozornili na směrnici EU, která...
Prostě to zregulujeme. Bruselské předpisy jdou na hranici zákonů fyziky

Prodejci elektroniky nakupují od výrobců a distributorů poslední neúsporné vysavače. Ty po rozhodnutí Evropské unie časem zmizí i z regálů obchodů. Požadavky...  celý článek

Turbulentní proudění vzduchu za křídlem práškovacího letadla.
Čeká daně v EU tornádo? Německo a Francie vyráží do boje s korporacemi

Říká se jim různě, třeba dvojitý Irčan nebo holandský sendvič. Cíl mají však jediný – zajistit nadnárodním technologickým firmám (a nejen jim), že na dani z...  celý článek

Developerský projekt (Ilustrační foto).
Čech na nový byt potřebuje 11 ročních platů. Němec necelých pět

Lidé v Česku loni potřebovali na koupi nového bytu o velikosti 70 metrů čtverečních 10,9 průměrného ročního platu. Mezi 16 porovnávanými evropskými zeměmi to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.