Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záchrana na poslední chvíli, eurozóna pošle Řecku 130 miliard eur

  6:58,  aktualizováno  10:56
Řecku už nehrozí, že v příštích měsících zbankrotuje. Ministři financí v eurozóně po dvanácti hodinách jednání nad ránem rozhodli o tom, že si země zaslouží další masivní půjčku 130 miliard eur. K tomu získá další výhody. Atény zaplatí nižší úroky z první půjčky, banky škrtnou Řecku 100 miliard eur a Evropská banka se vzdá zisku z dluhopisů.

Ministr financí Řecka Venizelos působil poměrně svěže. Měl dobrý důvod. Jeho země dostala záchrannou injekci 130 miliard eur. | foto: Reuters

"Schválení půjčky je důležitý krok, který odvrátí akutní riziko definitivního bankrotu Řecka, v žádném případě jej však nelze považovat za konec řecké krize," myslí si ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Řecko může počítat s tím, že dostane v pořadí druhý záchranný balík ve výši 130 miliard eur, tedy 3,3 bilionu korun. V opačném případě by země spadla do neřízeného bankrotu a důsledky pro Evropu by byly nepředvídatelné. Ministři financí rozhodovali o posledních detailech dvanáct hodin a půjčku schválili v úterý až okolo čtvrté hodiny ranní.

Nová půjčka by měla stlačit vysoký řecký dluh z nynějších zhruba 160 procent HDP na 120,5 procenta v roce 2020. "Dohoda povede k velmi výraznému snížení řeckého dluhu," řekl nad ránem šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. Dodal, že by to mělo zajistit setrvání Řecka v eurozóně.

"V posledních dvou letech a také tuto noc, jsem si plně uvědomil, že maraton je opravdu řecké slovo. Nakonec jsme ale dospěli k dohodě," ulevil si v prohlášení tisku eurokomisař pro měnové záležitosti Ollie Rehn.

Že bylo poslední jednání složité a únavné, dokládají i zážitky novinářů z Bruselu, ke kterým většinou moc informací neprosákne. V nekonečných minutách a hodinách ladění detailů z druhého břehu občas prosáklo, že už jsou ministři na cestě za snižováním dluhu u 124 procent, za další nekonečné chvíle dolétla k usínajícím novinářům informace, že na tom bude Řecko v roce 2020 o procento lépe.

Dohoda se rodila těžce několik týdnů. Zbytek eurozóny tlačil na Řecko, aby schválilo a dalo příslib přísnějších reforem než dosud. Všechny podmínky naplnily Atény až o víkendu. (čtěte Řecký kabinet schválil dohodu o výměně dluhu s bankami i další škrty)

Soukromí věřitelé odepíšou přes půlku dluhů

K finální dohodě zbývaly poslední detaily, přesto je ale ministři financí ladili dvanáct hodin až do noci. K největším změnám po dlouhém rokování patří to, že se privátní sektor zapojí do pomoci Řecku více, než se čekalo. Finanční instituce odepíšou přes sto miliard eur dluhu, což je až 53,5 procenta hodnoty dluhopisů oproti původním 50 procentům v nominálním vyjádření. V současné hodnotě dluhopisů je to přes 70 procent, na kterých se strany dohodly o víkendu.

Fotogalerie

Cílem jednání bylo snížit celkové zadlužení Řecka na 120 procent HDP do roku 2020. Protože klíčová analýza ukazovala, že to není možné (dluh by se podle ní snížil jen asi na 129 procent HDP), bylo třeba přijít s dalšími nástroji, aby měla nová pomoc smysl. Kromě větších odpisů bank také soukromí investoři přistoupili na to, že úroky z nových třicetiletých dluhopisů, které v rámci výměny dostanou, budou zpočátku nižší, než se čekalo.

Eurozóna podle agentury AP sníží úrok, který Řecko musí platit za první záchranný úvěr, na 1,5 procentního bodu nad tržními sazbami. Veřejný sektor se do pomoci víc zapojí tím, že se sníží úroky za bilaterální půjčky, které Řecku poskytly státy eurozóny. Evropská centrální banka se zase vzdá zisku, který by měla mít z řeckých dluhopisů. Za jejich nákup utratila 38 miliard eur a dnes mají hodnotu kolem 50 miliard eur.

Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi výsledek nočního jednání uvítal. "Je to velmi dobrá dohoda," podotkl. Optimismem nešetřil ani italský premiér Mario Monti, jehož země je ohrožena šířením dluhové nákazy z Řecka. Prohlásil, že je to dobrý výsledek pro Řecko, trhy i eurozónu.

Nový zákon přitlačí ke zdi řecké banky. Budou muset škrtat

Řecká vláda krátce po dohodě oznámila, že parlamentu předloží návrh zákona, který donutí k výměně dluhopisů i ty věřitele, kteří s výměnou nebudou souhlasit. Atény si tak chtějí prosadit klíčovou součást plánu, který má zemi pomoci vymanit se z potíží a zabránit státnímu bankrotu.

"Řecká vláda nyní parlamentu předloží návrh zákona, který, bude-li schválen, zavede klauzuli o společném postupu. Ta se bude vztahovat i na dluhopisy Řecké republiky, které se řídí řeckým právem, jak vymezuje Rada ministrů," stojí ve sdělení tamního ministerstva financí, z něhož citovala agentura Reuters.

MMF zatím nerozhodl, jakou částí k záchrannému úvěru přispěje. Podle výkonné ředitelky fondu Christiny Lagardeové, která se jednání v Bruselu účastnila, se rada Měnového fondu bude touto otázkou zabývat asi druhý týden v březnu. Fond ale ještě před ministerskou schůzkou v Bruselu uvedl, že jeho podíl bude menší než jedna třetina, kterou přispěl k minulé pomoci Řecku. (více čtěte zde)




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.