Podle komise by pro přijetí návrhů znamenalo pro chemický průmysl dodatečné náklady 2,8 až 5,2 miliardy eur za 11 let. Ve zdravotnictví by se však ušetřilo za tři desetiletí 50 miliard.
"Chemikálie jsou dnes všude, v nábytku, v oděvech, v obalech, v potravinách. Jsou i tam, kde nemají co dělat, například v lidském těle. S tím se nemůžeme trvale smiřovat," řekla komisařka Margot Wallströmová.
Ta si nechala dokonce prozkoumat vlastní krev - a zjistila, že obsahuje řadu cizorodých chemických látek včetně DDT, které je zakázané už řadu desetiletí.
Podle návrhu má každý výrobek podléhat registraci, při které výrobce sdělí detailně jeho vlastnosti a způsob bezpečného použití. Pokud nově zřizovaná Evropská agentura pro chemikálie vysloví pochybnosti, bude výrobek dále podroben hodnocení.
V případě, že je nebezpečný - karcinogenní, způsobující deformace, ohrožující reprodukční systém či jinak jedovatý a riskantní - musí projít povolovací procedurou, jež může skončit jeho zákazem nebo omezujícími podmínkami užití.
V mnohaměsíční při s podniky v EU i ve Spojených státech komise učinila řadu ústupků. Souhlasila například s tím, že se nová pravidla nebudou vztahovat na některé chemikálie, například na polymery, používané dnes masově při výrobě umělých hmot, vláken či barev. Podle Wallströmové postihne nicméně 80 procent produktů chemického průmyslu.
Návrh Evropské komise byl postoupen Radě ministrů a Evropskému parlamentu. Chemický průmysl se ho bude v těchto institucích snažit dál rozředit.
Česká vláda se zatím ke směrnici nevyjádřila. Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka ji studuje a má k ní zatím opatrný postoj, i když si je vědoma pokroku, který představuje.
