Evropa chce v čele MMF svou favoritku, byla by první ženou ve funkci

Bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn rozjímá v domácím vězení, instituce mezitím hledá jeho nástupce. Evropa, má jasného favorita. Je jím francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Pokud by ji ekonomičtí ministři členských zemí MMF na konci června zvolili, stala by se historicky první ženou v čele fondu.

Bývalá francouzská ministryně financí, pětapadesátiletá Christine Lagarde je generální ředitelkou Mezinárodního měnového fondu. | foto: AP

Koho chce Evropa do čela MMF?

Christine Lagardeová

1956 Narodila se do akademické rodiny v Paříži.
Jako teenager byla členkou reprezentačního družstva Francie v synchronním plavání. Část středoškolského studia strávila v USA. Titul získala na Institut d'études politiques d'Aix-en-Provence (Institute of Political Studies).
Pracovala jako asistentka amerického kongresmana Williama Cohena.
1981 Nastoupila jako advokátka do mezinárodní právnické společnosti Baker & McKenzie. V roce 1999 se stala její ředitelkou, později byla odpovědná za strategické plánování.
2005 Vstoupila do politiky. Stala se ministryní obchodu ve vládě Dominiqa de Villepina.
2007 Jako první žena v historii je jmenována francouzskou ministryní financí.
2009 Podle časopisu Forbes je 17. nejmocnější ženou světa.

Je rozvedená, má dva syny.

V životě pětapadesátileté rodačky z Paříže by průnik do míst, kde dominují muži, nebyl žádnou novinkou. Před čtyřmi lety se stala první ministryní financí v zemích skupiny G8. Na tomto postu se vystudovaná právnička osvědčila natolik, že ji renomovaný ekonomický deník Financial Times v roce 2009 označil za nejlepšího ekonomického ministra v eurozóně.

Do politiky vstoupila Lagardeová v roce 2005, kdy usedla do křesla francouzského ministra obchodu. Před tím téměř dvacet let pracovala v americké právnické firmě Baker & McKenzie. V roce 1999 byla jako první žena jmenována do jejího čela.

Lagardeové už vyjádřili podporu ministři financí Německa i Británie. Oficiálně její kandidaturu podporují Itálie, Švédsko nebo Nizozemí.

V Paříži zatím s oficiální podporou Lagardeové do čela MMF váhají. Úspěšná ministryně je v zemi velice populární. Z toho by mohl Nicolas Sarkozy v nadcházejících prezidentských volbách těžit.

Pro Evropu je výběr vhodného nástupce Dominiqua Strauss-Kahna a šéfa MMF důležitý. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung putuje 60 procent prostředků z MMF do Evropy. V loňském roce to bylo 91,7 miliardy dolarů.

Stín jménem Tapie

Mimo starý kontinent se Lagardeová takové podpoře netěší. Ministři financí Austrálie a Jižní Afriky v narážce na nepsané pravidlo, že v čele MMF stojí Evropan, volali po jmenování šéfa instituce podle schopností a ne národnosti. Pětašedesátiletý monopol Evropy na křeslo hlavy MMF chtějí zrušit i Indie, Brazílie, Čína, nebo Mexiko.

Pozici Lagardeové navíc může ohrozit žaloba politických protivníků ve Francii.  Ti ji obviňují, že v roce 2007 překročila své pravomoci, když jako ministryně zasáhla do dlouholetého sporu mezi Francií a podnikatelem Bernardem Tapiem.

Tapie na státu v roce 2008 vysoudil 390 milionů eur. Státní podnik Crédit Lyonnais ho počátkem devadesátých let při prodeji společnosti Adidas připravil o 285 milionů eur. Původně však soud Tapieho žádost zamítl. Nyní se vyšetřuje, zda to nebylo na popud Lagardeové. Ministryně obvinění odmítá. Svou kandidaturu na post šéfa MMF zatím nekomentovala.