Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa chrání už šestnáct českých specialit

  14:23aktualizováno  14:23
Pohořelický kapr, prosciutto di Parma a kalakukko. Kapr z moravského rybníka, parmská šunka z Itálie a finský bochník chleba se zapečenými rybami na první pohled nemají mnoho společného.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Iveta LhotskáMF DNES

Všechny tyto potraviny jsou ale na seznamu potravinářských a zemědělských produktů, které si vysloužily ochranu Evropské unie a mohou se pochlubit značkou ve tvaru modrožlutého razítka připomínajícího sluníčko.

Evropa je rozdává tradičním výjimečným produktům, které jsou typické pro určitou oblast nebo pro určitou recepturu. Producenty chrání před napodobeninami a zákazníkovi říká, že výrobek, který má před sebou, je zaručeně ten pravý.

. KOMPLETNÍ SEZNAM CHRÁNĚNÝCH označení původu a zeměpisných označení

Ochrana před falšováním
Když si nějaká lahůdka získá pověst, která přesáhne hranice oblasti, odkud pochází, snaží se ji kdekdo napodobit a těžit z jejího dobrého jména. Taková nekalá konkurence poškozuje výrobce a uvádí spotřebitele v omyl.

Právě tomu má zabránit systém, který Evropa přijala v roce 1992 a který má za úkol takovéto výrobky chránit právě některou ze značek. "Dnešní obchodní praktiky jsou všelijaké a pod názvy tradičních výrobků se mnohdy skrývají padělky," vysvětluje europoslanec Jan Březina, který se snaží v Bruselu bojovat za české produkty.

. Seznam zaručených tradičních specialit

Znamená to, že Norimberská klobása se smí vyrábět jen v Norimberku, Pardubický perník jen v Pardubicích a Třeboňský kapr musí pocházet z jihočeských rybníků. Ale nejen místo, stejně důležitá je i receptura nebo výrobní proces. I ty musí být přesně specifikovány a dodržovány.

Vyberte si to pravé
Zákazníkovi má značka říct, že to, co si kupuje, je skutečně ten výrobek, který se těší věhlasu nebo dobrému jménu. "Značka České pivo dává zákazníkovi informaci: Tohleto je skutečně české pivo, vyrobené z tradičních surovin, tradičním způsobem a u nás v Česku," říká předseda Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Značka tak může odlišit například pravé Hořické trubičky, vyrobené ručně podle tradičního receptu, od podobného výrobku, který vypadá na pohled stejně, ale je vyroben průmyslově a nechutná třeba tak dobře. Ten nebude mít na obale žádné evropské sluníčko a bude se muset jmenovat třeba jen Trubičky.

Sluníčka už pronikla i do českých obchodů. Zatím jste je mohli potkat, když jste si kupovali Parmskou šunku, Tyrolský špek nebo pravou řeckou Fetu. Objevují se už i na českých produktech – na lahvích s pivem z Českých Budějovic, z Chodové Plané, na perníku z Pardubic nebo na trubičkách z Hořic.

Na seznamu takto chráněných výrobků je dnes už téměř tisícovka nejrůznějších produktů ze všech zemí. Některé jsou dobře známé, jako například Norimberská klobása či italská Gorgonzola, o jiných jsme většinou ani neslyšeli – kdo ví, jak chutná a odkud pochází Lapin Puikula?

Ale upřímně, ochutnali jste někdy Štramberské uši, znáte Všestarskou cibuli a co víte o Českém kmínu? Mimochodem Lapin Puikula jsou brambory speciálně přizpůsobené tvrdým podmínkám severního Finska.

Evropská značka není jedna, ale tři. Rozdíl mezi nimi je ve stupni požadavků, který výrobce musí splnit. Nejpřísněji je chráněno označení původu.

"Tam musí být věhlas výrobce spojen s určitou geograficky vymezenou lokalitou, z ní pocházejí všechny suroviny a probíhá v ní celý proces výroby," vysvětluje Jan Březina. "U chráněného zeměpisného označení musí být nejméně jedna procedura nebo důležitá část výroby spojena s tímto výrobkem, musí mít regionální věhlas a musí tam být nejméně jedna surovina místní."

Třetí značka – zaručená tradiční specialita – je pak připravena pro výrobky, které nejsou vůbec spojeny s místem, ale mají tradici. Právě tu by v budoucnu měly získat špekáčky nebo lovecký salám, usiluje o ni i pizza Napoletana.

Značky EU

Zatím neúspěšně
Mezi české potraviny, které o celoevropskou registraci usilují zatím neúspěšně, patří Jihočeská niva, Olomoucké tvarůžky, Karlovarské a Mariánskolázeňské oplatky a Karlovarské trojhránky.

Proti nivě se postavilo Slovensko, u všech ostatních mají námitky Německo a Rakousko. A všichni se odkazují na minulost. Slováci tvrdí, že název Jihočeská niva je druhové označení plísňového sýra, který se v době společného státu vyráběl i na Slovensku.

Němci a Rakušané zase namítají, že oplatky a tvarůžky vyráběli v místě původu nejen Češi, ale i Němci, a ti si mohli recepturu po válce přenést do své nové domoviny. O dalším osudu těchto značek se stále jedná.

Naopak schválena je značka pro České pivo, třebaže ještě nefiguruje v oficiálním seznamu Evropské unie. Používat ji mohou všechny pivovary, které splní podmínky specifikace. Pojem "české pivo" používá kdekdo, ale dosud nikdo přesně nevěděl, co to vlastně znamená. V tomto případě jde tedy spíše o ochranu technologického postupu než konkrétního výrobku.

"Nikdo už nemůže v Česku vařit pivo tím strašlivým moderním infuzním způsobem a tvrdit, že je to české pivo, protože ho vaří na českém území. A ani se nemůže stát, že by někdo vařil sice echt české tradiční pivo, ale dejme tomu v Dublinu a říkal, že to je české pivo," říká Jan Veselý.

Země s největší spotřebou piva má v seznamu chráněných výrobků už několik značek – tři značky pro piva vyráběná v Českých Budějovicích získala Česká republika automaticky s přístupem do Unie. Registrováno je i Chodské pivo pro pivo z Chodové Plané a žádají další pivovary.

CHRÁNĚNÉ ČESKÉ SPECIALITY
(pro podrobnosti klikněte na odkaz)
Chráněné zeměpisné označení
Značky - Hořické trubičky Hořické trubičky
Značky - Lomnické suchary Lomnické suchary
Značky - Pardubický perník Pardubický perník
Značky - Chodské pivo Chodské pivo
Značky - Karlovarský suchar Karlovarský suchar
Značky - Piva z Českých Budějovic Piva z Českých Budějovic
Značky - Štramberské uši Štramberské uši
Značky - Třeboňský kapr Třeboňský kapr
Značky - Všestarská cibule Všestarská cibule
Značky - České pivo České pivo
Chráněné označní původu
Značky - Heřmánek Chamomilla Bohemica
Značky - Český kmín Český kmín
Značky - Nošovické kysané zelí Nošovické kysané zelí
Značky - Pohořelický kapr Pohořelický kapr
Značky - Žatecký chmel Žatecký chmel
V jednání
Značky - Jihočeská niva Jihočeská niva
Značky - Lázeňské oplatky Lázeňské oplatky
Značky - Olomoucké tvarůžky Olomoucké tvarůžky





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.