"Je jasné, že se začíná šířit myšlenka využití měny jako politické zbraně. Pokud se změní v akci, bude tato myšlenka představovat vážné riziko globálnímu ekonomickému oživení. Jakýkoliv takový přístup by měl negativní a velmi škodlivý dlouhodobý dopad," řekl výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu v listu Financial Times krátce před výročním zasedáním fondu naplánovanému na 8. a 10. října.
Ke krokům vedoucím k oslabení místní měny sáhla například Brazílie, která v pondělí zdvojnásobila daň pro zahraniční investory, kteří kupují místní obligace, aby zbrzdila růst brazilského realu podpořený vysokými úrokovými sazbami v zemi a poptávkou po komoditách. Země také upozornila, že by mohla intervenovat na trhu.
Státy sahají k oslabení měn, Evropa nemůže
K oslabení měny sáhlo i Japonsko, které v polovině minulého měsíce poprvé po šesti letech přikročilo k intervenci na devizovém trhu se stejným cílem - zastavit růst domácí měny, který podkopává vývoz, hlavní zdroj příjmů japonské ekonomiky. Kvůli podhodnocené domácí měně je dlouhou dobu kritizována i Čína, a to hlavně ze strany Spojených států.
"Viděli jsme zprávy, že některé rozvíjející se země, jejichž ekonomiky čelí vysokému přílivu kapitálu, říkají, že možná nastal čas využít svých měn a pokusit se získat výhodu, zejména na straně obchodu," citovala agentura Reuters Strausse-Kahna. "Já si však nemyslím, že je to dobré řešení," dodal.
Kahn se ve svém obecném vyjádření nepřímo postavil na stranu evropských politiků, kteří jsou posilujícím eurem značně znepokojeni. Když je euro příliš silné, je pro vývozce velmi těžké udat své zboží v zahraničí, protože pro místní spotřebitele zdražuje. Evropa pak jako celek může v takových podmínkách jen těžko nastartovat silnější hospodářský růst.
Nevýhoda společné evropské měny přitom spočívá v tom, že její kurz nejde lehce ovlivnit tak, jak to mohou přes své centrální banky dělat suverénní státy.
Sarkozy: hrozí měnová válka, zkroťme ji novým měnovým řádem
Tato situace přivedla francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na myšlenku vytvořit nové měnové uspořádání. O této vizi, která má podle něj zabránit nastupující měnové válce, se zmínil na summitu EU a Asie, kterého se zúčastnil i prezident Václav Klaus a kritizoval na něm systém globálního vládnutí.
Přestože Sarkozy neuvedl žádné detaily, podle některých politiků měl na mysli vznik obdoby poválečného Brettonwoodského systému. Ten na několik desítek let ukotvil dolar jako světovou rezervní měnu a zásadně přispěl k poválečné obnově, přičemž měl podíl i na stabilizaci mezinárodního měnového systému a vedl z části i k liberalizaci světového obchodu.
