Už v pátek představitelé unie shodli na tom, že odvetné opatření musí přijít rychle. USA se prý snaží přesunout problémy svého hutnictví na bedra efektivnějších producentů v zahraničí.
První jednání o clech mají proběhnout v ženevském sídle Světové obchodní organizace (WTO) už v úterý. Americký zástupce u WTO Linnet Deily ale už minulý týden naznačil, že Spojené státy s kompenzacemi nepočítají.
Lamy pohrozil sankcemi
Evropský komisař pro obchod Pascal Lamy pohrozil minulý týden Spojeným státům odvetnými sankcemi. "Evropská unie má právo zavést sankce proti USA pokud Světová obchodní organizace rozhodne, že opatření Washingtonu porušují mezinárodní smlouvy," prohlásil Lamy. Unie podle něj využije práva bránit svůj ocelářský průmysl.
Lamy nakonec zmírnil tón a upřesnil, že komise dává přednost diplomatickému řešení v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Je prý přesvědčen, že USA budou rozhodnutí WTO respektovat.
Na tahu je WTO
Právě obchodní organizace má teď právo dalšího tahu ve hře o dovoz oceli do USA. Evropská unie a některé další státy ve čtvrtek splnily své předchozí hrozby a podaly k této instituci stížnost proti dovozním clům na ocelářské výrobky, které chce zavést administrativa prezidenta George Bushe.
Vedle EU se o svá práva u WTO hlásí také Nový Zéland a Austrálie. Očekává se brzké připojení Brazílie a Tchaj-wanu, který se členem organizace stal teprve nedávno.
EU se domnívá, že cla jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace. "Reagovat na problémy s konkurencí zvýšením protekcionismu je pro světovou ekonomiku číslo jedna chybné rozhodnutí," zlobil se španělský ministr hospodářství Rodrigo Rato, jehož země momentálně předsedá Evropské unii.
"Myslíme si, že toto rozhodnutí USA je politické, bez jakéhokoli opodstatnění na základě ekonomické situace," prohlásil evropský komisař pro obchod Pascal Lamy.
Bush nechce ocel, Rusové jeho kuřata
Ačkoli oficiální zdroje tvrdí, že ruský zákaz dovozu kuřat z USA platný od 1. března nijak s americkými cly nesouvisí, analytici jsou jiného názoru. Soudí, že obě strany vzájemným bojkotem zboží utrpí zhruba stejné ztráty. Američané dali svým rozhodnutím sporu o "nožki Busha" (Bushova stehýnka) zcela nový rozměr.
Zákaz dovozu amerických kuřat do Ruska odůvodňuje východní velmoc tvrzením, že Američané nepředložili dokumenty o nezávadnosti produktu dodávaného do Ruska. Kuřata jsou prý krmena antibiotiky, což ruský zákon zakazuje.
Američané naopak obviňují Rusy z protekcionismu a pokoušejí se přímo v Moskvě vyjednat zrušení bojkotu. Zatím marně. Zatím tedy alespoň varovali, pokud Rusové nestáhnou zákaz dovozu kuřecího masa, pak USA nepodpoří jejich vstup do Světové obchodní organizace (WTO).
Začala obchodní válka USA s okolním světem
Administrativa prezidenta George Bushe svým rozhodnutím o uvalení až 30procentních cel na dovoz několika druhů ocelářských výrobků po dobu tří let zadělala na další obchodní válku USA proti okolnímu světu.
Podle kritiků Bush souhlasem se zavedením ochranářských cel proti levné oceli podlehl mocné lobby ocelářských firem. V posledních letech jich totiž několik nepřestálo silnou konkurenci na trhu a zbankrotovali. Původně požadovali, aby zboží zatěžovalo clo 40 procent po dobu čtyř let.
"Opatření pomůže výrobcům oceli k tomu, aby se mohli vzpamatovat, aniž by přitom utrpěla naše ekonomika," prohlásil Bush.
Existuje jen několik států, které budou moci ocel do USA nadále dovážet. Patří mezi ně například Kanada a Mexiko, které se Spojenými státy tvoří sdružení volného obchodu NAFTA, a Izrael a Jordánsko.
Obětí se stala i National Steel
Zatím poslední obětí nízkých cen oceli se stala skupina National Steel, jeden z největší výrobců válcovaného plechu v USA. V den po vyhlášení cel požádala o soudní ochranu před věřiteli.
Management oznámil, že bankami uzavřel dohodu až na 450 milionů dolarů, které má ve spojitosti se splácením dluhů k dispozici. S novým financováním a soudní ochranou podle americké legislativy o bankrotech bude firma schopna dostát všem svým závazkům.
Od roku 1997 musela do bankrotového řízení zamířit už zhruba třicítka firem.
Češi zatím vyčkávají
Česká republika loni vyvezla do USA 185 tisíc tun oceli. Letos v lednu se však export oproti stejnému období loňska propadl na třetinovou hodnotu.
"Pokud by se tato situace negativně odrazila na situaci v České republice, vyřešíme ji v souladu s možnostmi, které nám dávají pravidla WTO a naše závazky vůči EU," oznámilo ministerstvo průmyslu.
"Zatím nemám žádnou informaci o tom, že by nás Evropská komise požádala o zvážení společného postupu," řekl ČTK náměstek ministra průmyslu a obchodu Miroslav Somol. Tento krok by ale pokládal za rozumný návrh. Zdroje agentury z Unie ale naznačují, že se zatím nic podobného nechystá.