Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa se dohodla na cestě z krize, řecký dluh se seškrtá o polovinu

  17:58aktualizováno  27. října 5:27
Protidluhový summit v Bruselu se dohodl s bankami na seškrtání poloviny řeckých dluhů. Cestou z krize má být také rekapitalizace bank a navýšení fondu pro záchranu zadlužených zemí až na jeden bilion eur. Po mnohahodinovém jednání to řekl prezident Evropské unie Herman Van Rompuy.

První "prezident" Evropské unie Herman van Rompuy (19. listopadu 2009) | foto: AP

Díky odpisům řeckých dluhopisů by se podle něj měl dluh Atén snížit o 100 miliard eur. "Evropský plán by měl zredukovat řecký dluh do roku 2020 na zhruba 120 procent řeckého hrubého domácího produktu," dodal Rompuy.

"Je to maraton, ne sprint," podotkl k dohodám předseda Evropské komise José Barroso s tím, že v příštích týdnech se budou dolaďovat detaily nočních dohod.

Jednání byla zdlouhavá a vázla hlavně na neochotě bank řecké dluhy seškrtat. Institut mezinárodních financí (IIF), který za banky s představiteli eurozóny jednal, dlouho obhajoval nejvýše 40procentní ztráty, politici ale volali dokonce až po šedesátiprocentních odpisech. Výsledná dohoda je tak kompromisem.

Vrcholní představitelé eurozóny začali s bankami vyjednávat až v půl třetí ráno. Tisková konference, původně plánována na desátou hodinu večer, se mnohokrát přeložila. Před téměř spící novináře nakonec předstoupili unijní prezident Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso až ve čtyři hodiny ráno.

Van Rompuy podotkl, že kvůli posílení ekonomického vládnutí v Evropě bude Unie zvažovat omezenou změnu smluv. Lídři EU se k tomu vrátí na summitu v prosinci a následně pak i na jaře příštího roku. Státy eurozóny také chtějí zapracovat do svých právních systémů takzvané zlaté pravidlo, tedy povinnost respektovat vyrovnanost rozpočtu. Tím by stanovily limity pro možné schodky či dluh země.

České banky jsou v pohodě, upozornil Nečas

Lídři EU se zároveň shodli na tom, aby se do poloviny roku 2012 zvýšila kapitálová přiměřenost evropských bank na 9 procent. Podle Evropské bankovní asociace tento krok vyjde zhruba na 106 miliard eur, z toho řecké banky pojmou 30 miliard eur, což je nejvíce v Evropě.

Kapitálová přiměřenost

Představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, že banka bude schopná dostát závazkům. Hodnota kapitálové přiměřenosti v ČR v roce 2011 je více než 15 %.

"Chci zdůraznit, že pro české banky to není problém, protože ta kapitálová přiměřenost se v průměru pohybuje u českých bank dokonce nad touto hranicí, někde na úrovni 13 procent," poznamenal po summitu EU český premiér Petr Nečas, který těsně po něm odletěl na pracovní cestu do USA. (o časově vypjatém plánu Nečase čtěte zde)

Banky by se měly nejprve pokusit získat peníze na trzích či od soukromých investorů. Pokud by se jim to nepodařilo, přišla by na řadu pomoc od národních vlád. Pravidla obsahují i to, že banky, které budou rekapitalizovat, omezí vyplácení bonusů manažerům a také dividend.

Dohodnuto bylo taktéž zefektivnění funkce evropského fondu finanční stability (EFSF) a navýšení jeho úvěrové kapacity. Fond by za pomoci pákového efektu měl nově získat palebnou sílu ve výši zhruba jednoho bilionu eur, aniž by se ale navyšovaly garance od členských zemí. Současné finance ve fondu dostupné po odečtení půjček pro Irsko, Portugalsko a Řecko by tak narostly zhruba čtyřikrát.

Fotogalerie

Podrobnosti dohodnutého navýšení fondu budou mít ministři financí v listopadu. Nyní je jeho kapacita 780 miliard eur a z této částky je možné na léčení problémových zemí čerpat 440 miliard.

Palebnou sílu fondu bude možné zvýšit i ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem. Návrh předpokládá, že Evropská komise posílí monitorovací kapacitu v Řecku, a to přímo na místě. Z hlediska zapojení soukromých věřitelů do snížení zadlužení Řecka návrh potvrzuje, že je země mimořádný a unikátní případ.

Akcie rostly, zřejmě kvůli Číně

Politici ve středu odpoledne před začátkem summitů hýřili optimismem, ačkoli k němu nebyl důvod. Ještě ve středu večer z různých stran zaznívaly pochyby, že výsledkem summitů budou konkrétní kroky, a ne opět jen obecné závěry. Někteří činitelé EU dokonce připustili, že o víkendu bude další summit. (více čtěte zde)

Na předběžné výsledky summitu paradoxně reagovaly akcie ve světě posílením. Může to souviset i se spekulacemi o možném zapojení Číny do záchranného mechanismu v Evropě. O tom budou evropští politici s představiteli asijské země jednat během následujících dnů. Ve čtvrtek se francouzský prezident Nicolas Sarkozy spojí se svým čínským protějškem Chu Ťin-tchaem, o den později se také do Číny chystá šéf záchranného fondu eurozóny EFSF Klaus Regling.

Jak chce Unie zastavit krizi

Seznam opatření, o kterých jednali evropští politici

Odpisy řeckého dluhu

Největší otazníky panovaly kolem toho, kolik dluhů by banky Řekům měly odpustit. Podle červencové dohody evropských politiků a bank by to mělo být 21 procent. Ukázalo se ale, že to nemusí stačit. Evropa tak na středečním summitu domluvila po vyčerpávajících nočních jednáních odpis poloviny řeckých dluhů.

Rekapitalizace evropských bank

Evropská unie se dohodla, že velké evropské banky budou muset posílit kapitál, a to na úroveň 9procentní kapitálové přiměřenosti. Docílit toho musí do poloviny příštího roku. Podle Evropské bankovní asociace k tomu bude potřeba nejméně 106 miliard eur, z toho 30 miliard spolknou řecké banky.

Posílení záchranného fondu eurozóny

Klíčový bod strategie, který provázely zřejmě největší debaty, skončil dohodou na posílení záchranného fondu eurozóny na jednom bilionu eur. Současně byla ujednána opatření, která zefektivňují práci fondu a posilují jeho pravomoci. Dosud fond čítal 780 miliard eur, díky čemuž měl fond reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Část už ale byla použita při záchraně Portugalska a Irska. Bez dalšího posílení tak hrozilo, že by fond neměl dost peněz na záchranu Itálie či Španělska, nad nimiž se vznáší hrozba, že by se do nich mohla naplno přelít dluhová krize.

Posílení ekonomického vládnutí a dohledu

Lídři eurozóny se dohodli na přísnějších pravidlech, která mají zajistit stabilitu veřejných financí. Jde mimo jiné o možnost uvalení citelných sankcí za porušení pravidel, že maximální rozpočtový deficit může být tři procenta HDP a dluh maximálně 60 procent HDP. Vše bude navíc podrobeno většímu dohledu. Eurozóna se také nově bude na úrovni šéfů států a vlád scházet pravidelně dvakrát do roka.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Česko v pololetí získalo z EU o 16,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika získala v pololetí z rozpočtu Evropské unie o 16,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Loni v pololetí tzv. čistá pozice ČR činila 66,6...  celý článek

Ilustrační foto
Evropská komise svolá ministry zemí zasažených aférou s toxickými vejci

Eurokomisař odpovědný za zdraví a bezpečnost potravin svolal na září schůzku ministrů zemí zasažených aférou s insekticidem ve vejcích. Komisař Vytenis...  celý článek

Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku. První etapa rekultivace areálu skončila.
Evropská komise peskuje Česko za zpožděné plány k jadernému odpadu

Brusel hrozí Česku žalobou, pokud urychleně nepředloží plán nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Termín vypršel už před dvěma lety.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.