Evropa se pokouší snižovat ceny nafty

Požadavky, o kterých minulý týden zahájili čeští autodopravci jednání s vládou a které mají ulehčit jejich situaci v době rostoucích cen pohonných hmot, zapadají do scénáře připraveného v celé Evropě. Původní požadavek - snížení spotřební daně z pohonných hmot - s nímž začali blokády na silnicích dopravci ve Francii a který pak převzali jejich kolegové z ostatních zemí, se však pro vlády stává zapovězeným tématem.

To platí pro Českou republiku i pro velkou část Evropy. Po Francii, Nizozemsku, Itálii a Belgii, kde vlády na snížení spotřebních daní v minulých týdnech kývly a vysloužily si za to kritiku od sousedních zemí, už další země ústupky v daních jednoznačně odmítají.

Řidiči a zemědělci ve Španělsku, Británii či v Německu sice stále trvají na snížení daní z nafty a popularita vládnoucích představitelů podle průzkumů klesá, ministři se však zdají neoblomní.

Chybějící spotřební daň, která patří k nejdůležitějším příjmům státu, by totiž v rozpočtech jen těžko nahrazovali.

"Udělám cokoliv, abych získal podporu občanů. Pokud mne ale žádáte, abych upřednostnil snížení daní před výdaji na vzdělání, tak to nemohu udělat," řekl minulé úterý ve svém projevu britský premiér Tony Blair. Popularita jeho strany v době dopravních blokád klesla na 32 procent, což je méně, než mají opoziční konzervativci.

Británie je v rámci Evropské unie zemí s nejvyšším zdaněním paliv. Cena jednoho litru nafty se již blíží padesáti korunám a z toho tři čtvrtiny odtékají do státní kasy. Namísto úlev ve spotřební dani nabídla Británie svým občanům vyšší sociální podporu.

Podobně postupovala i německá vláda, která nabídla zvýšené daňové úlevy pro lidi, kteří dojíždějí za prací. Zatímco dosud byly daňové odpočty 70 feniků na jeden kilometr dojíždění, od příštího roku by měly vzrůst na 80 feniků. Od daní by si je navíc mohli odečíst nejen ti, kteří do zaměstnání dojíždějí autem, ale i lidé užívající hromadnou dopravu, kolo, i ti, kdo chodí pěšky.

Lidem, kteří jsou na sociálních dávkách a vyhřívají své byty topným olejem, navrhla německá vláda jednorázový příspěvek, což ji bude stát 2,9 miliardy marek.

Zrušit plánované zvýšení daně z pohonných hmot, které má vstoupit v platnost 1. ledna a má hlavně ekologické důvody, však vláda Gerharda Schrödera striktně odmítá. "Následovat příkladu Francie či Belgie, které odpověděly na protesty autodopravců tím, že snížily daně, by byla nebezpečná hra," řekl nedávno německý minstr financí Hans Eichel.

Země, které už na snížení daní přistoupily, jsou nyní navíc kritizovány i ze strany společných orgánů Evropské unie. V době, kdy se Evropa snaží co nejvíce sjednotit podmínky podnikání na celém svém území tak, aby firmy v jedné zemi nebyly zvýhodněny oproti firmám v zemích sousedních, je snížení daní ve vybraných státech krokem zpět.

"Ocitli jsme se v situaci, kdy část členských států dává přednost svým momentálním zájmům," reagoval na snížení daní ve Francii, Nizozemsku, Itálii a Belgii mluvčí Evropské komise Gilles Gantelet. Komise navíc zahájila v těchto čtyřech zemích vyšetřování, zda jejich vládní pomoc namířená do odvětví dopravy a zemědělství, není porušením pravidel hospodářské soutěže.

V tuzemsku kráčí vývoj podobným směrem. Návrh na snížení daní sice stále leží v parlamentu, jeho projednání však bylo odloženo až na říjen. Vládě se navíc podařilo přimět dopravce, aby na snížení spotřební daně z pohonných hmot netrvali. Premiér Miloš Zeman dopravce přesvědčil, že snížení daně nezaručí nižší ceny paliv. V situaci, kdy se v rozpočtu na příští rok šetří každým stamilionem, s nimi o snížení spotřebních daní odmítl diskutovat Dopravci proto hledají jiné, levnější cesty, jak získat od vlády pomoc - navrhují zlevnění dálničních známek, regulaci cen pohonných hmot, snížení silniční daně pro vozy splňující ekologické standardy.