Národní vlády a europoslanci na sebe vzájemně svalují vinu, kdo krach jednání způsobil. Podle maďarského předsednictví měl Evropský parlament přehnané požadavky a chtěl, aby měl "každý kus salámu či sýru vlastní rodokmen".
"Toto řešení by spotřebitelům poskytlo falešný dojem bezpečí, ale nás by zatáhlo do obchodní války," uvedlo maďarské předsednictví v prohlášení rozeslaném novinářům.
V současnosti tak nadále bude platit legislativa z roku 1997, tedy z doby, kdy vědci teprve oznámili první úspěšné naklonování zvířete. Ovce Dolly ovšem už krátce po svém narození v červenci 1996 trpěla řadou chorob a po sedmi letech života byla nakonec utracena. Zemědělci ani zákonodárci však na konci 90. let zdaleka neuvažovali, že by klonování zvířat mohlo být v dohledné době využito v zemědělství a v potravinářství.
Zvířecí klonování, které využívá přenos DNA k vytvoření genetické kopie původního zvířete, je ale i v současnosti poměrně drahé. Cena se pohybuje podle odhadů v řádech mnoha tisíců eur za kus, což je jeden z důvodů, proč se v EU zatím tyto metody pro komerční účely prakticky nepoužívají.
Především europoslanci ale na zákaz už dlouho tlačí. "Drtivá většina evropské veřejnosti je proti klonování kvůli výrobě potravin. Označení produktů z klonovaných zvířat je nutné minimum. Členské státy ovšem chtěly podpořit pouze značení u jednoho druhu produktu - čerstvého hovězího masa," uvedli ve společném prohlášení europoslanci.
Podle zákonodárců je naprosto klíčové získat přehled nad potomky klonovaných zvířat. Původní klony jsou totiž příliš drahé a pro výrobu potravin nevyužitelné. "Žádný farmář neutratí za býka 100 000 eur, jen aby z něj nadělal hamburgery," dodal parlament.
