V tomto roce je Evropská centrální banka třetí významnou finanční institucí, která snižuje úroky. Se zlevňováním peněz na začali Japonci, které propad jenu a celková skepse nakonec dovedly až k nulovým sazbám.
Koncem ledna a poté ještě na konci února uvolnil finanční prostředky pro investory i americký Úřad federální rezerv (Fed), snížil sazby celkem o dvě procenta. Jeho šéf Alen Greenspan přitom prohlásil, že je připraven k další redukci sazeb.
To jeho kolega z Evropské centrální banky Wim Duisenburg naopak dlouho prohlašoval, že zpomalení japonského a amerického hospodářství neohrožuje Evropu do té míry, že by bylo třeba uvolňovat měnovou politiku.
Duisenburg si za to vysloužil kritiku evropských politiků, ale i svých nejbližších podřízených v čele banky. O možných problémech jej přesvědčila až nelichotivá čísla o poklesu výkonu německého průmyslu a zvyšující se tamní nezaměstnanosti.
I přes dlouhotrvající tlaky je krok centrální banky překvapivý. Její činitelé si totiž poslední dobou dávali záležet na tom, aby její hlas zněl jednotně ve smyslu "sazby nesnížíme, protože iflace v eurozóně je příliš vysoká." Evropská banka přitom k tomuto kroku přistoupila teprve podruhé od doby svého vzniku v roce 1998.
"Je to bezpochyby velké překvapení. ECB naznačovala, že v nejbližší době není šance na snížení sazeb. Bude velmi zajímavé, jak na tiskové konferenci bude Duisenberg tuto změnu vysvětlovat," řekl Klaus Baader z investiční banky Lehman Brothers.
Kurs euro v reakci na postup banky posílil vůči dolaru o půl centu nad 89 centů a také cena evropských akcií výrazně stoupla.
