Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víc na migranty, méně na zbytečné silnice. Unie mění rozpočet

  7:05aktualizováno  7:05
V Bruselu se začínají množit hlasy, že Unie musí kvůli uprchlické krizi výrazně přehodnotit své hospodaření. „Silnice, která nevede nikam, i když je postavena podle finančních pravidel, je stále silnice, která nevede nikam,“ řekl tento týden na konferenci k rozpočtu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker. | foto: Reuters

Migrační krize a nedostatek peněz, které Unie na její řešení má, tak možná úplně změní podobu evropského rozpočtu.

Juncker naráží na to, že prakticky všechny projekty postavené z evropských peněz sice formálně splňují všechna pravidla, ale Evropě toho ve svém výsledku příliš nepřinášejí. Nenakopnou ekonomiku k dlouhodobému růstu ani nepřinášejí výraznější snížení nezaměstnanosti.

Bruselským byrokratům už v první půlce roku pootevřely oči zmatky kolem řeckého dluhu. Politici nakonec přišli s náhradním řešením - dočasně oživili jeden starý fond, který stojí mimo veškeré rozpočty.

Drobné pro pohraničníky

Ostatně i uprchlickou krizi nyní politici řeší pomocí prostředků mimo evropský rozpočet: v Sýrii a na severu Afriky například prostřednictvím svěřeneckých fondů, do nichž ve velkém přispívají členské státy. V samotném rozpočtu je na otázky bezpečnosti včetně provozu evropské pohraniční agentury Frontex vyčleněno jen 2,6 miliardy eur, tedy necelá dvě procenta.

„Musíme být schopni rychle reagovat na náhlé evropské krize,“ tvrdí Juncker. A to právě současná podoba rozpočtu příliš neumožňuje. Přesouvat peníze mezi tím, na co byly původně určeny, a kde by byly aktuálně potřeba, je totiž -je-li rozpočet jednou schválen, prakticky nemožné.

Čtyři pětiny z aktuálního sedmiletého výdajového plánu (pro léta 2014 až 2020), který pracuje s částkou zhruba bilionu eur, jsou určeny na financování projektů v jednotlivých zemích. Zhruba 420 miliard eur jde na podporu zemědělské politiky, dalších 360 miliard na různé národní projekty.

Národní projekty za evropské peníze

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble tvrdí, že evropské peníze tak jen suplují národní rozpočty. „Využití většiny prostředků, které v rozpočtu máme, je určeno na základě historických důvodů, politických kompromisů a národních zájmů. To musíme změnit,“ říká Schäuble.

Podle něj je třeba, aby se více peněz vyčlenilo na projekty, které přesahují jednotlivé státy - tedy na kontrolu vnějších hranic Unie a migrační politiku. Mimo to chce komise dát více peněz na zelenou energetiku a boj s klimatickými změnami.
Komise například navrhuje, aby Evropa pro příští rok odložila zhruba devět miliard eur na pomoc problematickým regionům, třeba Sýrii či Ukrajině.

Schäuble přitom tvrdí, že nebude potřeba prostředky v evropském rozpočtu výrazně navyšovat. „Peněz máme dost, jen je třeba přeskupit priority,“ říká ministr.

Návrh unijního rozpočtu na příští rok počítá s výdaji 143,5 miliardy eur, což je meziročně o 1,6 procenta víc. Téměř 80 procent posílají do rozpočtu jednotlivé země podle jejich ekonomické kondice, zbytek tvoří příjem z evropských celních poplatků a část vybraných daní z přidané hodnoty v jednotlivých státech. Celková výše rozpočtu představuje necelé procento evropského HDP.

Nakolik se však tyto změny podaří prosadit, není příliš jasné. Například zemědělci už v minulosti ukázali, že se dotací nebudou chtít lehko vzdát. O tom, že za evropské peníze a uprostřed pustiny postavená dálnice, po které projedou dvě auta za hodinu, je k ničemu a ekonomiku stejně nenastartuje, nicméně vědí v Bruselu už minimálně dvě dekády. To když se úředníci pokoušeli dotacemi srovnat životní úroveň tehdy čerstvých členů Unie Španělska a Portugalska s vyspělejším zbytkem Evropy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.