Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa zvažuje jadernou renesanci, kvůli závislosti na Rusku a emisím

  12:05aktualizováno  12:05
Kvůli nákladné výstavbě s velmi nejistou návratností a odporu některých zemí to vypadalo, že éra jaderných elektráren se v Evropě blíží ke konci. Nyní však Evropská komise vypracovala plán dalšího rozvoje jaderné energie. Ten počítá s podporou nových technologií a zdroji financování.

Letecký pohled na Jadernou elektrárnu Temelín. | foto: archiv JE Temelín

O osmistránkovém dokumentu, který má posloužit jako základ budoucí jaderné politiky Evropské komise, informovala německá média. Předloha počítá s užší spoluprací jednotlivých členských států při vývoji, financování a stavbě nových, inovativních reaktorů.

„Evropa si může vedoucí pozici v jaderné energetice udržet pouze tehdy, pokud zachová živoucí domácí jaderný průmysl a k tomu i dobře financované a diverzifikované možnosti výzkumu,“ citoval z dokumentu deník Die Welt.

Místo výstavby dalších velkých bloků o výkonu 1000 megawattů, jaké jsou třeba v Temelíně, chce však Komise urychlit především vznik malých, flexibilních reaktorů. Takové by měly lépe doplňovat výrobu z obnovitelných zdrojů a naskočit ve chvílích nedostatku zelené energie. První takové by podle představ Komise měly být v provozu nejpozději do roku 2030. (Kde se v Evropě staví jaderné elektrárny si můžete přečíst zde.)

Dokument proto počítá i novými možnostmi financování investic. Jaderná energie by mohla čerpat z takzvaného Junckerova balíčku pojmenovaném po předsedovi Komise Jean-Claude Junckerovi. Fond obsahuje 315 miliard určených na strategické investice.

Absurdní plán, nechali se slyšet odpůrci jádra

Plán však v žádném případě není hotovou strategií, naopak má posoužit jako podklad, nad kterým očekávají bouřlivé diskuze. Jednotlivé státy zastávají v otázce jaderné energie zcela protichůdné názory.

Po nehodě v japonské elektrárně Fukušima čtyři státy v čele s Německem oznámily odklon od jádra. Další státy jako třeba Rakousko žádné jaderné elektrárny neprovozují a proti jakémukoliv rozvoji hlasitě brojí. Šest zemí včetně Česka naopak počítá s dalším rozvojem nukleární energie, nebo se dokonce jako v případě Polska chtějí jadernou zemí nově stát.

Jako naprosto absurdní tak už plány stačili označit zástupci Zelených v Německu i Evropském parlamentu. „Považujeme to za špatnou cestu,“ nechal se slyšet i německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel.

Podle zdrojů webu týdeníku Der Spiegel přiměly Komisi k vypracování dokumentu, který zaručeně vyvolá rozpory, především dva důvody. Prvním je snaha omezit energetickou závislost na ruském plynu, jehož dodávky jsou často Kremlem používány k politickému nátlaku. Druhá je snížit emise CO2 v ovzduší, ke kterým jaderné elektrárny na rozdíl od uhelných či plynových nepřispívají.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku. První etapa rekultivace areálu skončila.
Evropská komise peskuje Česko za zpožděné plány k jadernému odpadu

Brusel hrozí Česku žalobou, pokud urychleně nepředloží plán nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Termín vypršel už před dvěma lety.   celý článek

V Aténách v pondělí v půl desáté ráno středoevropského času po pěti týdnech...
Řecko se vrátilo na dluhopisové trhy. Na pět let upsalo 3 miliardy eur

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard Kč) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce...  celý článek

Euro.
Němci se zlobí na Italy, že zachraňují banky na úkor daňových poplatníků

Desítky miliard eur, jež dává italský stát na záchranu krachujících bank, jsou podle Berlína riziko. Italská vláda před pár dny rozhodla o prodeji problémových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.