Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

EU zatím Česku nebude kvůli chybějícím předpisům schvalovat dotace

  15:58aktualizováno  15:58
Evropská komise nebude schvalovat české straně operační programy na roky 2014 až 2020, pokud nebudou existovat doprovodné prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu. V Senátu to řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že ji o tom Komise oficiálně informovala v úterý.

Berlaymont, sídlo Evropské komise | foto: Evropská komise

„Oznamuji, že jsem včera (v úterý) obdržela oficiální e-mail ze strany Komise, že nebudou schvalovány programy 14-20 (2014-2020), aniž by existovaly prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu,“ řekla ministryně senátorům v debatě o novele zákona o veřejných zakázkách.

Šlechtová také řekla, že Komise porovnala uzavřenou dohodu o partnerství se schváleným služebním zákonem. České straně potom poslala dopis s varováním, že vzhledem k tomu, že služební zákon neobsahuje všechno, co se slíbilo v dohodě o partnerství, nemusí Komise proplácet peníze z prvních výzev za nynější programové období 2014-2020.

Jde zejména o platy úředníků

Ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že EK požaduje zejména zpřesněný platový předpis, aby bylo zřejmé, podle čeho budou úředníci odměňováni. Má začít platit od 1. ledna 2016. Vláda podle něj bude s Komisí plně spolupracovat a poskytne jí veškeré údaje. Sobotka je přesvědčen, že by se nynější výhrady Komise nemusely vůbec řešit, pokud by už některá z minulých vlád přijala služební zákon.

Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na tiskové konferenci po jednání kabinetu zase vyjádřil přesvědčeni, že ne vždy EK postupuje vůči členským zemím tak razantně. Kabinet podle něj věc nicméně nebere na lehkou váhu a bude se snažit, aby vše dopadlo, jak má.

Účinností služebního zákona a všech prováděcích předpisů EK podmiňuje schválení jednotlivých operačních programů upřesňujících podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020.

Zákon začal platit loni v listopadu a účinný je od 1. ledna letošního roku, u Ústavního soudu ho ale mezitím napadl prezident Miloš Zeman, podle něhož schvalovací proces zákona odporuje ústavním principům a výhrady má i k některým jeho pasážím. Opakovaně kritizoval například vznik funkcí takzvaných politických náměstků. Komisi tak nyní podle informací ČTK zajímají i důsledky tohoto vývoje.

Komise požaduje „jízdní řád“

Podle aktuálních informací ČTK chce Evropská komise od české strany znát časový rozvrh přijímání a platnosti vyhlášek, které budou konkretizovat pravidla zákona o státní službě. Zajímá ji také podoba budoucího odměňování úředníků, na jehož pravidlech se česká ministerstva ale zatím neshodla. První z jednání mezi zástupci komise a českou stranou se uskutečnilo minulý pátek, další se čeká na konci ledna či začátku února.

Zrychlené přijímání prováděcích vyhlášek neformálně slíbil český premiér Bohuslav Sobotka v prosinci na summitu EU předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudeovi Junckerovi.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.