Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evropská komise posvětila Maďarům stavbu ruských reaktorů

  5:12aktualizováno  5:12
Evropská komise zastavila prošetřování plánů Maďarska na výstavbu jaderné elektrárny Paks 2. Vláda Viktora Orbána zadala stavbu bez soutěže ruskému Rosatomu.

Ilustrační snímek. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Plán na rozšíření maďarské elektrárny Paks vyvolával v Evropě vždy obavy z příklonu maďarského premiéra Viktora Orbána k Rusku a z rozšíření vlivu Putinova impéria v Evropě. Bylo tomu tak i proto, že k dohodě o výstavbě došlo v době vrcholící ukrajinské krize, kdy ruský prezident nebyl v Evropě zrovna vítaným hostem. Nyní však Paks dostala od Bruselu potvrzení, že se může rozšiřovat.

Elektrárně ho vydala Evropská komise, která před rokem zahájila proti Maďarsku řízení pro podezření, že zamýšlený model výstavby a financování dvou bloků o výkonu 1 200 megawattů je v rozporu s evropskými pravidly.

Orbán s Putinem se dohodli, že Rusko poskytne na výstavbu elektrárny třicetiletý úvěr ve výši 10 miliard eur, tedy 80 procent z 12,5 miliardy předpokládaných nákladů. Výměnou za to se stane hlavním dodavatelem technologie ruská státní agentura Rosatom.

Oproti původním pochybnostem však Maďarsko podle Komise poskytlo všechny relevantní informace, čímž se vše vysvětlilo a výstavbě Paks nestojí téměř nic v cestě.

„Znamená to, že Maďarsko neporušilo nařízení o státních zakázkách, když uzavřelo mezivládní dohodu. Maďarsko mělo právo nejen podepsat dohodu s Ruskem, ale i podepsat takové dohody, které toto nařízení částečně nebere v úvahu z technického hlediska,“ kvitoval rozhodnutí maďarský ministr úřadu vlády János Lázár.

Stavba by mohla začít nejpozději v roce 2018

Nadále zůstává otevřená pouze otázka podezření z nedovolené státní podpory. Kdy by mohl být ukončen i tento proces, Komise neuvedla. Maďaři jsou však sebevědomí a Lázár věří, že příslušné dokumenty obdrží už v příštím týdnu. Se stavbou by se tak mohlo začít nejpozději v roce 2018.

PŘEHLED: V Evropě se staví šest jaderných bloků. Stejný počet se plánuje

Neznamená to, že Rusové postaví elektrárnu kompletně. Podle evropských podmínek může Maďarsko zadat Rosatomu práci pouze na jaderném zařízení, přičemž 55 procent z celkových nákladů bude nutné regulérně vysoutěžit.

Po britské elektrárně Hinkley Point jde o druhý jaderný zdroj v Evropě, o jehož modelu financování panovaly původně pochybnosti, ale který Komise posléze schválila.

Rozhodnutí Komise doprovází kritika odpůrců jaderné energie. „Je minimálně zvláštní, že Evropská komise přistoupila na argumentaci maďarské vlády, že pouze ruský atomový koncern Rosatom je schopen postavit v Paksi dva nové reaktory,“ reagovala šéfka frakce Zelených v Evropském parlamentu Rebecca Harmsová.

Aféra komisaře pro digitální ekonomiku

Harmsová navíc upozornila na aféru komisaře pro digitální ekonomiku Günthera Oettingera. Ve středu totiž vyšlo najevo, že Oettinger letěl do Budapešti v soukromém letadle ruského honorárního konzula Klause Mangolda. To je v rozporu s pravidly Evropské komise, která povolují přijímat dary do maximální hodnoty 150 eur, což let soukromým tryskáčem bezpochyby převyšuje.

Čtvrteční rozhodnutí o elektrárně Paks nicméně této kauze dává zcela nový rozměr. Oettinger totiž před svou současnou pozicí zastával post komisaře pro energetiku a dle maďarského zpravodajského serveru 444.hu bylo pravým důvodem jeho cesty setkání s Orbánem kvůli rozšíření elektrárny.

Oettinger to sice odmítá, ale doposud nevysvětlil, jaké téma z oblasti digitalizace musel v Budapešti řešit tak neodkladně, že nemohl cestovat běžnou aerolinkou.

„Oettinger se během své kariéry zasazoval o atomový průmysl. Jeho častá setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jeho vazby na lobbistu Mangolda jsou v této souvislosti minimálně podezřelé,“ dodala Harmsová.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.