Hlavním cílem reformy je zbavit se 200 tisíc hektarů vinic. Komise také dále počítá se zákazem doslazování vína cukrem, proti kterému ostře protestují vinaři z Německa a také z České republiky.
Rozhodnutí Komise o náhradách přitíval i europoslanec Jan Březina. Dodal ale, že ho mrzí, že komisaři navrhují zakázat doslazování cukrem.
"Již dnes víno vyrobené v ČR jen s obtížemi odolává konkurenci levných dovozů ze zahraničí a bez možnosti doslazování cukrem vážně hrozí, že se konkurenceschopnost moravského vína dále oslabí," uvedl v tiskovém prohlášení.
Evropa pije vína z jiných světadílů
Především kvůli stále rostoucímu dovozu vína ze zemí, jako jsou Chile, Jihoafrická republika nebo Austrálie, trpí evropský trh nadprodukcí.
Každý rok vyrobí vinaři asi o 15 milionů hektolitrů vína více, než jsou schopni prodat. Valnou většinu těchto přebytků tvoří především méně kvalitní vína, která se poté destilují na líh. Krizovou destilaci vinných přebytků unie
dotuje desítkami milionů eur ročně a právě od omezení plochy vinic si slibuje výrazné úspory.
Likvidace neboli klučení vinic by se podle Komise mělo týkat 200 tisíc ze současných 3,4 milionu hektarů evropských vinohradů.
Komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová tak po protestech Evropského parlamentu původně navrhovanou plochu vinic určených k likvidaci omezila na
polovinu. Do roku 2013 by se také měl prodloužit současný zákaz dalšího vysazování vinné révy.
Česko má problém jen s cukrem
Současný návrh ale čeká kritika především ze strany největších tradičních producentů vína, tedy Francie, Itálie a Španělska.
Právě v těchto státech totiž vzniká až 80 procent celkové evropské produkce vína, a tak se jich omezení bude nejvíce týkat. Česká republika nemá s nadprodukcí vína
problém, a klučení by ji tedy příliš zasáhnout nemělo.
Proti reformě budou ostře protestovat i severněji položené evropské země, protože Komise v návrhu nadále počítá se zákazem doslazování vína cukrem.
V zemích jako je Německo, Česká republika, Slovensko nebo Maďarsko patří doslazování k tradičním postupům při výrobě vína, Komise ale nadále počítá pouze s doslazováním vinným moštem, které je dražší.
Povolení metody doslazování cukrem podpořili letos ve své zprávě i evropští poslanci.
Komise od omezení plochy vinohradů slibuje posílení konkurenceschopnosti evropského trhu s vínem. Dotace by totiž měly povzbudit především vinaře, kteří vyrábějí méně kvalitní a méně prodejná vína, aby se svých vinic
vzdali a začali se věnovat jiným aktivitám.
Stejně jako v případě reformy trhu s cukrem se budou dotace vinařům postupně snižovat, což by je mělo motivovat vzdát se svých vinic co nejdříve.
Evropská komise radikální reformu trhu s vínem navrhla už před rokem, ministři zemědělství EU se však na její konkrétní formě zatím neshodli.
Současný upravený návrh komise bude o souhlas členských států usilovat v následujících měsících a podle plánů by měl vstoupit v platnost v srpnu roku 2008.
