Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová šance pro Temelín, Brusel schválil podporu jádra v Británii

  17:34aktualizováno  17:34
Evropská komise schválila sporný systém podpory pro výstavbu britské jaderné elektrárny Hinkley Point. Podle energetických společností se tak otevřela cesta, jak financovat nákladnou výstavbu reaktorů v Evropě, a to včetně Česka. Hrozí však, že rizikovou investici nakonec zaplatí spotřebitelé.

Jaderná elektrárna Temelín | foto: MAFRA

Evropská komise dala na středečním jednání na doporučení komisaře pro konkurenceschopnost Joaquína Almunii a odkývala systém garantovaných cen elektřiny pro výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point na jihu Anglie. Otevřela se tak cesta pro financování nových bloků v celé Evropě, včetně případné dostavby Temelína a Dukovan.

Britové plánují zajistit financování výstavby díky garantovaným výkupním cenám, takzvaným „contract for difference“. Ten funguje tak, že pokud bude cena elektřiny na burzách nižší než stanovených 92,50 liber za megawatthodinu, rozdíl doplatí spotřebitelé v cenách proudu. Pokud bude vyšší, dodavatel spotřebitelům cenu zlevní. V současnosti je však cena elektřina na poloviční úrovni. Deník Financial Times navíc upozorňuje, že dohoda zahrnuje i inflaci a v posledním roce podpory v roce 2058 bude limit na 279 librách za megawatthodinu.

Cílem systému garantovaných cen je zajistit návratnost dlouhodobé a rizikové investice, jakou v současnosti jaderné elektrárny jsou. U dvou bloků v Hinkley Point se počítá s cenou 24,5 miliard liber, tedy zhruba 860 miliard korun.

Na rozhodnutí netrpělivě čekal i ČEZ

O stejném způsobu garancí uvažoval i ČEZ při dostavbě dvou bloků v Temelíně, než celý tendr zrušil právě kvůli nejistému financování. Doposud přitom panovala obava, že Komise celý systém zatrhne jako nedovolenou státní podporu. Ve středečním rozhodnutí proto země s jadernými ambicemi vidí precedens, jak zajistit financování jaderných bloků, které se při současných cenách elektřiny nevyplatí.

„Jsme přesvědčeni, že model Hinkley Point přes veškerou prezentovanou specifičnost otevírá cestu obdobným projektům v Evropě. V minulosti tomu tak vždy bylo, jeden průlom otevřel dveře dalším. Ostatně, v tuto chvíli nelze v Evropě bez podpory postavit vůbec žádný zdroj,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Rozhodnutí vítají i konkurenti francouzské společnosti EDF, která Hinkley Point postaví. „Westinghouse oceňuje zejména vytvoření významného precedentu, který se netýká jen Spojeného království, ale všech dalších jaderných projektů v EU,“ uvedla americká společnost, která byla jedním z dvou finalistů zrušeného temelínského tendru.

Británie elektřinu nevyváží, Česko ano

Analytik J&T a akcionář ČEZ Michal Šnobr však upozorňuje, že situace v Británii se od Česka značně liší. „Rozhodnutí Evropské komise přenositelné na Českou republiku není. Hlavní a klíčový důvod je, že jde o elektrárnu, která funguje na ostrově a její dotovaný provoz neovlivňuje energetickou politiku žádného jiného státu a neohrožuje podnikání žádného jiného podniku na trhu,“ říká Šnobr.

Podle něj je málo pravděpodobné, že by v zemích exportujících velké množství elektřiny jako je Česko, bylo možné podobný systém prosadit. „Je velmi nepravděpodobné, že se něco podobného podaří zrealizovat v zemích, kde by hrozilo, že takto drahou elektřinu zaplatí spotřebitelé a následně se vyveze za třetinovou cenu na zahraniční trhy,“ míní Šnobr.

Rakušané: „Podáme žalobu“

Upozorňuje navíc, že garantované ceny nejsou jediným druhem podpory za strany britské vlády. „Je tam ještě garance do výše 65 procent celé investice. To znamená, že britská vláda bude garantovat 65 procent úvěrů na tu investici, což je neskutečný rozměr,“ dodal Šnobr.

Podporou pro Hinkley Point se ještě bude muset zabývat Evropský soudní dvůr. Rakouský kancléř Werner Faymann už prohlásil, že jeho vláda středeční rozhodnutí komise napadne. „Rozhodnutí o povolení subvencí pro atomovou energii nebudeme akceptovat. Jak už jsme avizovali, připravíme a podáme žalobu u Soudního dvora Evropské unie,“ uvedl Faymann v tiskovém prohlášení.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.