"Byla to dlouhá, náročná bitva. Využili jsme při ní všechny zbraně v diplomatickém arzenálu," říká Milena Vicenová, velvyslankyně ČR při EU.
Čeští diplomaté museli podle ní při vyjednávání zlomit odpor Německa a Rakouska. Jejich výrobci totiž používají německý ekvivalent názvu "Olomoucké tvarůžky" a nechtěli se jej vzdát.
Česko tam muselo sousedům vyjít vstříc v tom, že po dobu pěti let se mohou v zahraničí využívat i německé názvy. Po této přechodné lhůtě už tento název budou smět ale používat jen případní držitelé historických ochranných známek.
Olomouckým tvarůžkům tak nyní unijní ochrana pomůže v tom, že jejich název nebude moci využívat výrobce z jiného regionu. Evropský štít také sýrům zvedne reputaci u zákazníků a pomůže jim lépe proniknout na zahraniční trhy.
O ochranu zeměpisného označení pro Olomoucké tvarůžky požádalo Česko už na podzim roku 2004, tedy krátce po vstupu do Unie. Po prvotních diskusích a úpravách byla česká žádost zveřejněna v roce 2007 k případným námitkám. Případ se zdramatizoval, když své námitky kvůli historickým vazbám uplatnily právě Německo a Rakousko.
Během šestiměsíční lhůty, která je vyhrazena k nalezení shody mezi oběma stranami, se nepodařilo vyjednat smírné řešení. Proto byla celá kauza postoupena Evropské komisi. (viz předchozí článek)
Ta případ přezkoumávala ještě téměř dva roky, ale i když dala za pravdu české straně, musela návrh předat ještě ke schválení členským státům. Jejich zástupci ve Stálém výboru EU pro chráněná zeměpisná označení a označení původu svůj souhlas potvrdili právě dnes, ve čtvrtek 1. července 2010.
Olomoucké tvarůžky jsou po nedávno zaregistrované Jihočeské Nivě druhým druhem sýru, které mají ochranu zeměpisného označení. Řadí se tak k dalším dvěma desítkám českých produktů, které již evropskou ochranu požívají. Mezi ně patří například Hořické trubičky, Třeboňský kapr, Pardubický perník, Nošovické kysané zelí nebo Štramberské uši.
