Světlou výjimkou mezi padajícími bankami je francouzská Société Générale. Ilustrační foto

Světlou výjimkou mezi padajícími bankami je francouzská Société Générale. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Evropské banky zabředly do potíží, státní pomoc nepomáhá

  • 204
Druhé kolo vládní pomoci bankám v Evropě odstartovalo. Peníze lije do soukromých bank Velká Británie, Francie i Belgie, jejich akcie jdou přesto dolů. Anebo právě proto? Evropský trh reaguje na vládní pomoc, na rozdíl od případu americké Lehman Brothers, negativně. Nikdo kromě vlád ale bankám nechce pomoci.

V úterý pozdě v noci rozhodla francouzská vláda, že do šesti největších bank v zemi nalije 10,5 miliardy eur. Nedlouho předtím britský premiér Gordon Brown oznámil plánované znárodnění britské Royal Bank of Scotland (RBS) a Irové znárodnili Anglo Irish Bank.

Novou pomoc svým bankovním domům oznámila včera Belgie – ta už loni poskytla miliardy Fortisu, Dexii a také KBC, které v Česku patří ČSOB. Akcionáři KBC si to vysvětlili jako negativní zprávu a vyprodávali akcie, které na burze ztratily během jediného dne 27 procent.

Prašivé bankovní akcie

Zatímco první vlna pomoci, kterou v Americe vyprovokoval pád Lehman Brothers a která se postupně rozšířila i do Evropy, přinesla na trh mírný optimismus, nyní je to naopak. Evropské státy lijí do bankovního sektoru miliardy eur a současně se bankovní akcie řítí o desítky procent.

Světlou výjimkou mezi výprodeji je snad jen Société Générale, matka Komerční banky, která oznámila očekávaný zisk za loňský rok necelé dvě miliardy eur a připsala si pět procent. Navzdory tomu přijme půl druhé miliardy eur vládní pomoci. Co kdyby se objevily nečekané ztráty?

"Těch, co akcie kupují, je naprostý nedostatek, protože chybí důvěra v účetní výkazy bank a ve vývoj ekonomiky vůbec. Navíc se všichni bojí znárodňování," uvedl pro agenturu Reuters Arturo de Frias, analytik Dresdner Kleinwort.

Jeho slova dokládá středeční pokles akcií britské banky Barclays poté, co se objevily spekulace o jejím znárodnění. To by znamenalo, že cenné papíry v rukou soukromých vlastníků budou mít hodnotu nula, banka jim přestane patřit.

Barclays se až dosud státní pomoci úzkostlivě vyhýbala a snažila se oslovit soukromé investory. Neúspěšně.

Akcionářům začíná být jasné, že současná pomoc bankám stačit nebude, a bojí se, že na povrch v dalším čtvrtletí vyplují nové ztráty. Do karet jim rozhodně nehraje prohlubující se ekonomická recese ani zamrznutí mezibankovního trhu.

Více firemních krachů znamená pro banky více nesplácených úvěrů. Aby dodržely mezinárodní bankovní pravidla, musí k rizikovým půjčkám vytvářet větší rezervy. Z nich by pak mohly kdykoliv vyplatit vklady svým klientům.

Nikdo kromě vlád bankám nechce pomoci

Před krizí získávaly bankovní domy prostředky do "polštáře" tím, že vydaly nové akcie, za které dostaly na burze peníze. To nyní nefunguje, protože bankovní akcie nikdo nechce. Za poslední rok pouze klesají na hodnotě a v blízké budoucnosti zřejmě ani neponesou dividendy. Takovou podmínku pomoci si stanovila například francouzská vláda.

Podle ekonomů by bankám pomohlo, pokud by část peněz, které nyní musí držet v rezervách, mohly půjčit podnikům.

Do bank ale neinvestují ani ti, kteří obvykle nevědí, co s penězi. Už ani na ropné šejky nelze spoléhat. Saúdský princ Valíd bin Talál, který ještě loni navyšoval kapitál v Citigroup, přišel touto investicí o miliardy. Citi oznámila za poslední čtvrtletí ztrátu osm miliard dolarů a pomoci z bryndy jí musí stát.

Stejně dopadla dnes největší banka v USA Bank of America. Americká vláda za svou pomoc pochopitelně dostane podíl v obou ústavech.

Nad bankami se stahují mračna, stále více jich natahuje ruce pro státní pomoc. Například Island na začátku tisíciletí své banky privatizoval, loni musel tři největší zase zestátnit. Napříště tak možná budou bankovní domy patřit už jen státům.